na památku   16.Květen 2009


Zase je tu jeden spatny den
doufam, ze vse je jenom sen.
Vse se v realitu rychle meni
chci mluvit, nikdo tu neni.
Neni komu rict, proc je zase spatny den
neni komu rict, proc je takhle otraven.
Nikdo mi nepovi, jak z toho tedka ven
nikdo mi neporadi, jak zjistit je to sen ?
Chci Ti napsat jen pár řádků
Z této chvíle na památku
bylyjsme spolu rok a to není krátká doba
Ve vzduchu je napětí, stres a zloba ...
Zase poslouchám ... však ty víš,
Tebe bych tu chtěl mít ...
Místo toho jsem tu sáma,  až mě z toho bolí hlava
Nevím, co dělat, je tu pláč, stres,  já a ticho
Na stůl padla moje první slza, určitě nebyla poslední
Je půl šesté ráno a brzo se už rozední ...
Ty jsi doma a klidně spíš ...
A co já prožívám? Ani netušíš!
Nechápeš mé city a pocity, že tě prostě miluju
A takhle se teď chováš ... to ti teda děkuju !
Za ten rok jsme toho tolik zažili a prožili,
být vždy spolu jsme se přece snažili ...
Nebudu už basně psát to možná víš,
nemám už sil to to chci jen říct.
Pohasínaj světla, probouzí se nebe
Teď už vím, že nemám tady tebe ...
je sobota, deset hodin přesně.
A jak se cítím ? DĚSNĚ !
Sto procent se rychle změnilo v nulu
No řekněte, nemám já to smůlu ... ?
napsal/a: jumalaj 10:22 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář