Vztah..?! 18.Květen 2005
Uz delsi dobu mam pocit, ze nas vztah nikam nespeje. A chyba je v nem, ne ve mne. On si neumi a mozna ani nechce udelat cas. On me zanedbava a nechava me zit ve strachu, co s nim je. Je schopen ignorovat moje zpravy, pro neho je problem i prozvonit. Copak toho chci tolik? Dyt to zvladne i jednou rukou na zachode. Na zacatku bylo vsechno fajn, psal mi, volal, chodil na net aby si se mnou moh popovidat i presto, ze sme spolu byli odpoledne....byli sme spolu i trikrat do tydne, dostala sem klice od jeho bytu, prespavani nebyl problem a ted....musim se prosit o kazdou chvilku....pusu prvniho kvetna sem si doslova vydupala a jeste sem si pro ni musela prijet....a tak nejak dyl nez hodinu sme spolu byli tak pred mesicem! ve srande sem rekla, ze se zas uvidime po maturite...a ono se to stane skutkem. Maturuju pristi tyden a on se ani nenamahal za mnou stavit, kdyz byl minuly tyden ve skole a to pritom sliboval.... Snazim se na to nemyslet, neresit to, jenze porad mi neco rika, ze takove chovani si nezaslouzim.... kdyz mu pisu, pripadam si jako stihacka a ten nejvetsi osel...jsem proste hloupa a cekam, az si uraci udelat cas. Bylo by mi ale lip bez neho? Ona nekdy jen ta myslenka, ze nekoho mam, dokaze pomoct... a navic kdyz podobne problemy resi nejedna ma kamaradka....jenomze jim ti jejich debilkove aspon pisou,kdezto ten muj na me zvysoka dlabe. Uz nemam silu s tim neco delat. Je to na nem. ON si musi uvedomit co chce.
A ja si budu dal brecet do polstare, protoze nevim, co dal......
napsal/a: kaccennka 09:59 |
Link
