Vztah..?! 18.Květen 2005
Uz delsi dobu mam pocit, ze nas vztah nikam nespeje. A chyba je v nem, ne ve mne. On si neumi a mozna ani nechce udelat cas. On me zanedbava a nechava me zit ve strachu, co s nim je. Je schopen ignorovat moje zpravy, pro neho je problem i prozvonit. Copak toho chci tolik? Dyt to zvladne i jednou rukou na zachode. Na zacatku bylo vsechno fajn, psal mi, volal, chodil na net aby si se mnou moh popovidat i presto, ze sme spolu byli odpoledne....byli sme spolu i trikrat do tydne, dostala sem klice od jeho bytu, prespavani nebyl problem a ted....musim se prosit o kazdou chvilku....pusu prvniho kvetna sem si doslova vydupala a jeste sem si pro ni musela prijet....a tak nejak dyl nez hodinu sme spolu byli tak pred mesicem! ve srande sem rekla, ze se zas uvidime po maturite...a ono se to stane skutkem. Maturuju pristi tyden a on se ani nenamahal za mnou stavit, kdyz byl minuly tyden ve skole a to pritom sliboval.... Snazim se na to nemyslet, neresit to, jenze porad mi neco rika, ze takove chovani si nezaslouzim.... kdyz mu pisu, pripadam si jako stihacka a ten nejvetsi osel...jsem proste hloupa a cekam, az si uraci udelat cas. Bylo by mi ale lip bez neho? Ona nekdy jen ta myslenka, ze nekoho mam, dokaze pomoct... a navic kdyz podobne problemy resi nejedna ma kamaradka....jenomze jim ti jejich debilkove aspon pisou,kdezto ten muj na me zvysoka dlabe. Uz nemam silu s tim neco delat. Je to na nem. ON si musi uvedomit co chce.
A ja si budu dal brecet do polstare, protoze nevim, co dal......
napsal/a: kaccennka 09:59 |
Link komentáře (0)
jen par vterin... 30.Duben 2005
...nas mnohdy deli od smrti. Smrt je vsude kolem. Ciha a nevybira si. A hlavne - je necekana a strasne rychla. Da se uniknout, jenze... Nekdy je pozde a vlak vas smete aniz byste chteli. Zbyde po vas krvavy flek na perone, smutek v dusich nejblizsich a zapis v matrice. Jmeno na nahrobku je jen bolestna tecka za vasim zivotem. Utvrzeni reality. Toho, ze uz se vas usmev a talent nikdy nikde neprojevi. Zbyva tedy doufat, ze se dostal do nebe a na vsechny se diva...a ze ho nebude nikdo dalsi nasledovat. Vzdyt mu nebylo ani dvacet! A ja si uvedomuju, jak neni dobre si zahravat se smrti... a pekne dlouho budu mit vitr z projizdejicich vlaku... napsal/a: kaccennka 20:21 | Link komentáře (0)
Vzdyt je to jenom laska.. 24.Duben 2005
Nevim, v jakem bludu jsem doposud zila. Jestli mi neco, co si vznesene rika laska, prislo jako neco naprosto uzasneho, tak ted nevim, k jake katastrofe to prirovnat. Laska je cesta do pekla. A navic jeste zranuje. A jak zjistuju, tak i ta opetovana umi pekne bolet.... mozna i vic, nez ta nesplnena. Boli to, hodne. Slzy mi do oci vskakuji jen co si na to vzpomenu... Pokud je plac opravdu na krasu, jak mi kdysi tvrdila babicka, tak budu ta nejkrasnejsi! Jenze k cemu mi to bude, kdyz ten, pro nehoz brecim, se mnou nebude? Kdyby tak slo mavnout kouzelnym proutkem a budto se odmilovat, a nebo ho zmenit. Nezijem holt v pohadce...coz je momentalne skoda nejvetsi, protoze realita je pekne kruta..... ale to neni zadna novinka. Hm, docela rychle jsem zapomnela, jak me trestala par let zpet. Miluji, ale nejsem stastna. To je to, co mi neda spat. A ja debilka mu pisu zamilovane vzkazy, zpravy, mejliky... Tak kdyz me miluje, teda aspon jak tvrdi, tak proc se mnou neni? Proc si hraje na to, k cemu ma daleko? Proc mi takhle ublizuje? Ptam se sama sebe a neznam odpoved.... muzu se jen konejsit, ze je to jen laska. Slovo o peti pismenkach, ktere nic neznamena..................!!? napsal/a: kaccennka 19:45 | Link komentáře (0)
Bludiště 23.Duben 2005
Proč se neustále zabývat věcmi,
které stejně nevyřeším?
Je to pořád dokola, začarovaný kruh,
z něhož není cesta ven
a jen hlavní role se mění.
S nepravidelnou přesností se utápím
ve své nerozhodnosti a hledám…
tápu, rukama bloudím ve tmě po bílé zdi,
konec se neblíží a mě překvapí tak možná můj duch,
který se připlete pokaždé do cesty.
Neuhne, čímž sama sebe trestám
a pokračuji dále… v té zbytečné cestě ke dveřím….
napsal/a: kaccennka 20:49 |
Link komentáře (0)
navsteva 26.Září 2004
dneska me navstivila ma draha pritelkyne. mnohdy o ni mluvim jako o te nejlepsi, protoze to ona bezesporu je... jeste nikdy me totiz nezradila, nekeca mi do kluku a nevnucuje mi svuj nazor... zkratka je uplne v pohode... pozvala sem ji teda na kafe a koblizek, i kdyz popravde receno, dneska chodit nemusela... ale treba by se nastvala a nikdy neodesla, clovek nikdy nevi... povidala sem si s ni dobrou hodinu, nez z ni vylez duvod navstevy... zdalo se ji, ze posledni dobou malo trpim a chtela mi udelat radost tim, ze se mi proste jen pripomene a do uz tak zamotaneho klubka mych vztahu a problemu priplete jeste sebe... nevericne sem se na ni koukala, nacoz jsem jen mavla rukou, ze je mi to jedno, at si dela co chce, hlavne at mi nesvazuje ruce... souhlasila, podekovala a se slovy, ze se vrati, odesla... super, hlavne at nechodi moc brzy, to uz bych ji tak klidne neprijala... no ale co, je to jeji prace... jinac by se nemohla jmenovat pani deprese... napsal/a: kaccennka 19:15 | Link komentáře (0)
