1x-dopisováno
Existuje osud ?
Podle toho co jsem v životě poznal by pojem "osud" mělo být něco k čemu máme v životě dojít a projít to, nebo tím.
Vypadá to, že Bůh nám osud připravil a vložil do našich duší, abychom mohli být šťastní. V tom případě by osud mohl být to nejlepší co v životě máme, protože přichází od Boha.
Někteří si osud vykládají i tak, že je to něco co se má stát, a nebo něco co se neodvratně stane. To se mi zdá býti též pravdivé.
Mám takový pocit, že každý člověk by mohl vědět o svém osudu, protože ho má v duši a Bůh ho k němu vede.
Samozřejmě každý člověk si vybere co s tímto osudem udělá, protože ho klidně může ignorovat a žít podle svého uvážení.
Jenže co se mi v životě nestalo :-D Vypadá to, že když někteří lidé zjistí jaký vám dal Bůh osud, tak oni nechtějí aby jste k tomu osudu v životě došli. Viděl jsem již několik filmů s touto tématikou a mohl bych předpokládat, že je k tomuto rozhodnutí vede závist. Ale nevím proč by tomu tak mělo být,Bůh přeci dává osud hezký pokud jsem to pochopil správně.
Vzhledem k tomu že ti druzí ukazují božím ovečkám, jak je život na nic a rádi na tom vydělávají, tak předpokládám, že tyto boží ovečky budou chtít, aby jedna z nich neměla osud, který ji právoplatně připravil Bůh. Bůh dal život a vše co je k tomu třeba a Bůh je ten kdo ten život může vzít pokud je to vůle Boží. Já jsem se s tím smířil, že jestli mi Bůh řekne ty zemřeš tak já mu řeknu, já zemřu. Ale nezabiju se, ale pouze splním Boží vůli, protože tak je to správné a já nemám důvod pochybovat, protože Bůh je to nejsvatější a jak Bůh řekl tak já(boži ovečka) konám (činím-dělám). Ne všichni sice Boží hlas nebo vůli slyší, nebo cítí, podle mé zkušenosti tato možnost vzniká, když člověk v životě dojde na místo kde už nevidí žádnou cestu a smíří se s tím, že pokud není kam jít, tak jeho život nemá žádný smysl nebo cenu a tak pokud je to Boží vůle tak se smíří s tím, že zemře. Toto jsem zažil já a chtěl jsem se Bohu omluvit, za to že jsem to nezvládl a že nevím jak nebo kam dál. To byla chvíle kdy se mi stalo něco neuvěřitelného, nemohu vyjadřovat co se dělo neboť je to mimo lidské chápání, ale stalo se, že jsem takzvaně usyšel (cítil) Boží hlas nebo vůli a co bylo ještě víc neuvěřitelné tato boží vůle ke mě promlouvala. V ten moment jsem stál jako kdyby viděl neviditelné....(a neuvěřitelné) Otevřená pusa a slzící oči jsou pravděpodobně v takovémto momentu obvyklé a normální a já jsem cítil a věděle a trochu i viděl, že předemnou něco nebo někdo je!!!! V žádném připadě jsem neměl strach,protože nebylo z čeho,jen jsem tam stál jako jako tupá zírající boží ovečka, která se podivujícně dívá(zírá) na něco co ještě neviděla a zdá se jí to neuvěřitelné a nepochopitlené. Jako nevim jak bych to jinak popsal. Tato mnou doposud nepoznaná existence měla pro mě něco co mi chtěla dát vědět, abych o tom věděl. To co mi bylo oznámeno jsem celý život tušil avšak v ten moment jsem pochopil význam nebo podstatu existence této části,která v mém životě měla nějakou podstatu. Bylo mi "řečeno" něco co pro mě v životě mělo asi ten největší význam a když jsem tuto informaci přijal a nechal vstoupit do mé duše a do mého života, rázem jsem pochopil co jsem v životě dělal špatně a znovu jsem se chtěl Bohu omluvit, za to co jsem dělal špatně. (Prosim vás, jak znam některý lidi tak oni si rádi vymyslej, že to co jsem dělal špatně je že jsem vyvraždil půlku vesnice se jménem Tvršice.....) To co jsem dělal špatně nebylo vskutku nic jeného než část nehmnotné existence, kterou jsem v životě měl. A to se jmenuje rozhodnutí. nevím jak jsem se v životě mohl rozhodovat tak, jak jsem něchtěl, ale stalo se. Tato nehezká rozhodnutí měla za následek úpadek mého života až jsem se dostal na místo, kde se nadalo jít dál. Například, jako malý jsem odmítal i věci, ketré můj život podporovali a měli v mém životě velký význam. Když jsem je odmítl tak samozřejmě jsem se v životě daleko dostat nemohl. Jeden z násleků byl takový, že jsem nezískal přátele, které jsem získat mohl. Po této události s Božím setkáním jsem si za nedlouho vzpoměl a uvědomil jak se to se mnou mělo na základní škole. Pokud bych se v té době nerozhodoval tak jak jsem neměl, mohl jsem mít mnoho přátel, které dnes nemám. Uvědomil jsem si, že tam bylo mnoho dobrý lidí- spolužáků. Dostal jsem i tušení, že jedna ze spolužákyň mě měla velmi ráda a já jsem jako bych to neviděl nebo si toho nevšímal i když se mi líbla a to velmi. Bůh mi řekl něco, co od té doby změnilo můj život a tak jsem byl nesmísně a velmi hodně moc šťastný a vděčný a nevěděl jsem jak mu mohu poděkovat. Řekl, že když budu dělat to co mi říká, tak všechno bude dobré a nemusím mít strach nebo starosti či obavy. Řekl jsem mu děkuji. Avšak rozbrečel jsem se, když jsem si uvědomil, že mi Bůh v podstatě ke mě v životě natahoval ruku, ve které bylo zlato(neuvěřitelně krásné a překrásné) a já jsem se otáčel stranou a cukal jsme hlavou jako bych to neviděl a dělal jsem,že to nevidím. Chtěl jsem se mu tolik omluvit, ale nevěděl jsem jak a byl jsem VELMI smutný. Když jsem k němu pozvedl hlavu, tázajíce se jestli je vůbec možné mi odpustit, uviděl jsem hned jeho úsměv a jeho náruč pozvednutou jako by mne vítala a říkala vše je dobré neplač. Porozuměl jsem, že není důvod prosit o odpuštění, protože to nebylo třeba, ale já jsem tomu nerozuměl a trochu jsem se chtěl zeptat jak je to možné, ale naprosto jsem mu věřil jako věrná boží ovečka, abych mu dal najevo, jak moc si ho vážím a co pro mě znamená a o tom co jsem neudělal tak jak jsem měl udělat a bylo to velmi smutné jsem se snažil nepřemýšlet. Na svůj život slíbil jsem mu, že budu poslouchat to co mi říká v každém případě vždy a všude a byl jsem velice vděčný, že mi dal takovouto možnost, kterou jsem před tím nikdy neměl a nevěděl jsem co mám s životem počít. I zamyslel jsem se, co když mi ale poradí něco, co bude znamenat, že zemřu? Uvědomil jsem si, že je možné v životě zemřít tak(díky tomu), že nebudu poslouchat Boží vůli a stejně tak je možné zemřít díky tomu(tak), že Boži vůli poslouchat budu. Když jsem si uvědomil, že Bůh je ten, kdo mi život dal, tak je také on tím,kdo mi život může vzít. A protože dal jsem slib, a zemřít kvůli tomu, že ignoruju Boží vůli se mi zdálo nesmyslné, řekl jsem mu, budu tě poslouchat i kdyby mě to mělo stát život, protože ty jsi ten komu mohu věřit. Zamyslel jsem se,že když zemřu díky Boží vůli tak to bude mít účel, kterému sice nerozumím, ale bude to účel veliký. A tak jsem řekl, cokoliv budeš chtít, já jsem tvá ovečka a tak se budu chovat i když jsem o tom před tim neměl ani páru. Pokud je totiž něco co mému životu najednou dává smysl a před tím jsem ho neměl, tak před tím neutíkám, protože je to smysl a vůle Boží a já boží ovečka půjdu tam, kam mne pán zavede. Od té doby mi Bůh často zasahoval do života a učil mne věci konat tak, jak jsem je před tím nekonal správně. Mezi největší perličku si vzpomínám jednoho rána když jsem šel čůrat na záchod a Bůh mne okřikl nechoď tak rychle.... :-D Sice na mne nekřičel, ale já jsem tuto boží vůli takto pochopil a trochu mne to rozesmálo a Bohu jsem za tento dar poděkoval. Od té doby jsem se naučil mnoho věcí tak jak jsem je před tím neuměl a nedělal. Byl jsem sice trochu překvapen, když jednoho dne obrazně(systémově) řekl: Ták, a tady máš kolo a nauč se na něm jezdit. Byl jsem velmi vděčný za to že mám kolo(nástroj),protože jsem ho před tím neměl.ale koukal jsem jak z jara, protože jsem musel přemýšet jak se s ním jezdí..... :) Můj život se díky bohu změnil a dnes dělám věci tak jak jsem je před tím nedělal a vím, že touto cestou se někam dostanu, a ten cíl je můj osud, který mi pán připravil i když nevím co to je , ale věřím, že boží vůli mohu věřit jako něčemu nejvíc na světě i když tomu nerozumím a to jsem zrovna člověk, kterej chce mít všechno vysvětlený a jinak než podle systému nebo systémových složek se mi žít nechce..... ale budiž..... *rofl* *rofl* *rofl* *rofl* *rofl*  Boží vůle je nejsvatější a nemá žádný smysl o ní pochybovat. Ale sranda musí bejt.... a tam kde není tam ji pokud možno udělám....:) Přiznám se, mi připadalo trochu srandovní když jednoho dne řekl, teď můžeš mít to co chceš, protože jsem ti dal to co k tomu potřebuješ... ale jako jak to mam udělat.... :) no budiř, prostě se musí přemýšlet, protože to není tak jendoduché... :) A tak věřím, že Boha nezklmu.
Avšak když jsem o tomto začal s nadšením a překvapením, které jsem měl, vyprávět lidem okolo sebe, zacítil jsem i něco co mě velmi vylekalo, je to jako by mě chtěli zabít za to, že mám něco co nemají oni. Podle mého předpokladu pokud chtějí, to co mám já, tak by se mne mohli zeptat jak jsem to získal a já jim to ukážu a také to získají a můžeme mít radost společně. Bůh nám dal život a může nám říci jak se žije božský život a protoje normální když mu nasloucháme a necháme ho vést naše životy. V mém případě tedy, já jsem cítil, že život ztrácím a nevěděl jsem co dělat a najednou přišla vůle boží a vše se zmněnilo a tak to může být pro jakého koliv člověka na světě. Zde není nic co by se mohlo závidět, protože všichni lidé ho mají, všem dal Bůh život, všichni mohou mít Božský(dobrý) život, protože Bůh na své ovečky nezapomíná a vždy se o ně stará, pokud ovečky z jeho ohrady neodejdou, pokd se opět vrátí jako jsem se vrátil já, tak bůh na mne čekal s otevřenou náručí a to pro mne bylo neuvěřitelné a pravděpodobně největší zážitek v životě. Do té doby jsem ani Boha neznal!!!!!!!!!!!!!!! Nikdo mi o něm neřekl!!!!!!!!!!!!!!! Nebo o něm nikdo nevěděl... Vlastně jo, já jsem chodil na náboženskej krouřek, a vyslechl jsem několik biblických příběhů a Bůh mi byl představen jako to nejsvatější. Nic jsem proti tomu neměl, akorát že jsem za těch asi 12 let na vše zapoměl. Nechci aby mi to někdo někdy záviděl, protože boží vůle je vlastnictví všech....! A už vůbec nechci, aby mě kvůli tomu někdo zabíjel..... to by bylo nesmyslné, neboť Boží vůle nezemře, dokonce ani já bych nezemřel, pouze by zemřelo mé tělo, a tak bych znovu dostal další.(Podle mého názoru tyto životní cykly trvají už tak dlouho, že mi to leze na mozek... a jak tak poznávám svůj život současný, tak s tím jak se v něm věci mají mi to připadá, že to snad neni možný, ale zase se to opakuje.... a zase s tim budu mít práci, která mě nebaví a už aby to bylo za mnou........) Pokud si myslíte, že není možné, aby ten kdo vám život dal, vám v něm mohl nějak poradit je pro vás nemožné, tak se mílíte, protože Bůh(otec) je tu pro všechny a tak mi prosím nemějte co závidět, já vám pomohu jak jen budu moci pokud mne požádáte, ale v žádném případě nejsem takové pako, abych vám mazal med kolem huby jak se říká, a tak bych vám vyprávěl jak radosté to setkání s Bohem bylo, a tím se vám vysmíval, že mám něco co vy nemáte, ale mějte v na paměti, že mě by udělalo radost, kdyby to co dal Bůh mě, by mohl dát i vám. A tak vám nechci mazat med kolem huby, ale s radostí vám dám lžičku chceteli a podle toho co s ní dělám, vy uvidíte, že se mi dostává med do úst a vy to také zkusíte a zjistíte, jestli vám med chutná.
Stejně tak jako jsem díky bohu pochopil já, že není třeba aby mi něco odpouštěl, tak předpokládám, že vy můžete pochopit, že Bůh je něco, co je v životě normální, protože bez něj by jste život neměli a tak by jste mohli pochopit, že k němu lze nalézt cestu ať jste kýmkoliv. Byl jsem velmi překvapen reakcemi ostatních lidí a nerozuměl jsem a bál jsem se, že mám takový pocit, že mi závidí a že mě chtejí zabít.
Pokud se tak stane, nebylo by to poprvé aby jste se nedivili. V mých předchozích cyklech jsem mnohokrát zemřel, protože mne někdo zradil a nebo ten komu jsem věřil já, věřil někomu kdo ho zradil a tak mne mohl zabít, i když to ten komu jsem věřil také nechtěl. Po každé to pro mne bylo neuvěřitenoé a bolestné a nechtěl jsem se s tím smířit. Mam takový pocit, že když se to stalo naposledy tak jsem se k Bohu obrátil s žádostí, že už takové cykly(životy) nechci, protože se zdá, že nemají cenu, ale on řekl, ničeho se neboj, já s tím něco udělám. A tak jsem tu zase.......... dobrý den........ :-D Ach jo ... proč já ........ :-DDDDDDD :-D :-D :-D :-D :-D :-D
No budiž.... (světlo)
Jestli s tím tedy něco už udělal, tak je možné, že v tomto životě tedy nezemřu, protože mne nikdo nepodrazí tak jak se to mnohokrást smutné stalo. To už bych tentokrát asi nepřežil... :-DDDDD*rofl*
Avšak ten strach z lidí, kteří jako by mne chtěli dovést do věčných lovišť je nepříjemný..... Pamatujte prosím, nejsem tu proto, abych se vám vysmíval, že něco nemáte a já to mám!!!!!!!!!!!!! Pokud bůh řekl mě, že není co mi odpouštět, tak by to mohl říct, vám podle mého předpokladu. I když těžko jsem se s tím smiřoval, že jsem se Bohu tak dlouho otáčel zády a skoro jsem si myslel, že to není možné. Naštěstí, jsem si uvědomil, že když Bůh řekl, že to není třeba, tak jsem na to zapoměl(nebo jsem to zkusil), protože jsem mu věřil. Nemám důvod o něm pochybovat nebo mu nevěřit. Prosím nezáviďte mi, já za to nemůžu, všichni můžete mít to co Bůh nabídl mě, protože Bůh je tu pro všechny bez rozdílu... Taky jsem si jednoho dne uvědomil, že pokud chci žít, tak se k tomu poslouchá Bůh a ne Ďábel, neboť Ďábel je ten, který se směje a má radost, že vám život ukončí nebo vezme, tím, že vás nakonci podvede nebo podrazí, protože on stejně tak jako Bůh ovečkám(lidem) říká, to bude dobrý.... ničeho se neboj. I na tu chvíli, kdy jsem se sám za sebe rozhodoval, jestli mám Boha poslouchat, nebo to byl jenom sen, jsem se věrně přiklonil na víru Boží, neboť jsem už od mala cítil(tušil-věděl) že jsem jako ovečka(nebo že jsem se měl vždy na koho obrátit i když se mnou nebyla maminka a byl jsem sám,ale neuměl jsem to, nevěděl jsem co to je a jak se to dělá) a někdo nademnou opatrovnicky stojí a jako by mě hlídal a staral se o mě. Totiž když jsem si to v životě začal dávat dohromady, tak ze všeho co jsem měl k dispozici jsem nakonec zjistil, že Bůh je to nejsvatější a nejkrásnější v životě. Proto prosím, přepadne-li vás vztek, tak já jsem vám nic neudělal.... a Bůh také ne. Možná se budete cítit podvedeni jako já, protože jsem v životě poslocuchal ďábla a ani jsem o tom nevěděl, protože jsem ani jednoho z nich neznal a trochu jsem z toho byl rozladěn, ale když jsem uviděl světlo, které tu bylo pro mě a Bůh řekl ano, tak jsem byl šťatný jako blecha v psím útulku..... :) Achych :) Jako poplakal jsem si tak nějak no .... :) To bylo fakt něco životního....
Tak tedy.............
Pokud k vám přicházím s úsměvem, tak je to proto, že budu šťastný, když budete mít úsmev také....
Vzhledem k tomu, že v existenci hmotné to tu máme všechno dvojsmyslné(dvojsmyčkové) a v existenci živé je to ještě těžší, protože tam navíc platí, že buď nahoru nebo dolu a to celé ještě shodně nebo opačně. Tak je naprosto možné, vyložit si můj úsměv opačně.
Viděl jsem filmy, kde dobří lidé umírají, kvůli tomu, že jim nikdo nevěří, a jsou pokládáni za lidi zlé a ďábelské. A všichni ti, kteří o tom neměli ani páru jednoduše uvěřili těm, co měli páry plnou hubu.... neboli.... plnou lží. ach jo... co se dá dělat... Jak se dá v takovém světě žít?????????????
Já z celého mého srdce předpokládám, že jsem člověk dobrý a Bůh řekl, že jsem jeho dobrá boží ovečka, tak vskutku nemám zájem dělat někomu něco co mu ubližuje. ať už hmotně nebo nehmotně a shodně nebo opačně.
Existence živá je pro víru nebezpečná v tom, že pokud chci vytvořit existenci nehmotnou dobrou , je možné k tomu použít existenci hmotnou shodnou a opačnou současně. To co je očně viditelné, je buď dobré, nebo zlé. Avšak jako existence živá musíme existenci hmotnou používat ať chceme nebo nechceme, takže jahody jsou dobrý podle toho jestli je do nich stříknutej jed, nebo není. Je to vidět, když vám dám otrávený jahody ? Takže pro existenci nehmotnou, která je dobrá nebo krásná a Boží je nutné používat poměr dobra a zla tedy poměr hmotných věcí, které jsou dobré a které nejsou dobré, neboť by to jinak nemohlo být dokonalé.(dobré jako dort,nebo polévka)(o tom tady taky někde píšu v blogu) To znamená, že když pojedu přes vesnici 120 protože moje žena rodí v autě a rád bych aby byla v nemodnici, tak je to dobré nebo špatné? Jak je možné, že bible říká, že když otec ukradne chleba pro svou hladovějíci rodinu tak to hřích není? (Prosimvás, já nekradu jo.....:-D Já vim, že josu tady lidi schopný věřit všemu.... *rofl*) To pak přicházejí ti druzí a říkají, hele on kradl! musí být potrestán!!! Neuvěřitelné... Musím být potrestán, když jsem nikoho nezajel a ve vesnici jsem jel 150, abych zachránil svou ženu nebo nenarozené dítě  ???? Já nevim jak bych tohle měl řešit..... ono to vypadá špatně, ale je to špatné ? Jak se takové případy v naší republice řeší ? No když jsem jednoho dne zaslech, že v Brňenské právní se soudcovství vyučuje tak, že se nehledá pravdivá pravda a opravdová, ale hledá se oběktivní pravda. No to když jsem slyšel tak jsem se chtěl zabít, protože to není svět toto.... Já ani nevim co to znamnená. A radši se toho bojim a nechci to vědět..... Jakou jinou pravdu než pravdivou ??? Taková existuje ?????????
No budiž ..  . .
Bratranec říkal, že to že se chtěj lidi zabít šlyší poslední dobou často, tak jsem mu musel říct, že je to logické.  I já jsem měl tu chvíli....  (naštěstí on přišel) A já všechno pochopil.
Někteří říkají budeš mít dobrý osud a říkají to proto, že věří, že Bůh mě k tomu dovede.
Někteří říkají budeš mít špatný osud a říkají to proto, že plánují jak mne podrazí(podvedou) a já dojdu ke smrti jako by to !VYPADALO!, že se to stalo přirozeně, přitom se to stalo plánovaně, protože to tak chtěli.
To znamená, že pokud zemřu poněkud dříve a bude to Vypadat přirozeně tak to bude kvůli tomu, že to chtěl Bůh a nebo kvůli tomu, že to chtěl nějaký člověk. Ten člověk bude zdatným plánovatelem ve zlé existenci nehmotné, o které mluvit nebude, bude možná nad mým hrobem plakat, avšak bude se nehmotně(v duchu) smát a jásat radostí jak se mu to povedlo.
Obávám se, že na světě je mnoho lidí těch, kteří nechtějí, aby se dobrým lidem stávaly dobré věci přitom i jim se mohou stávat dobré i krásné věci, protože Bůh jim řekl ano, ale oni to neví, nebo neslyší, nebo nechtějí slyšet.
Obávám se, že můj život tu může být krátký, protože poslouchám Boha a tak budu zneužit, nebo podveden či naveden. Předpokládám, že by to byl klasický biblický příklad. Obávám, se že můj cyklus se může opakovat, ale jak Bůh řekl, tak vykonal.... :)
Takže by se mi to stát nemuselo .. .  :))) ( jupí ... :) :) )
Mám se snad před lidmi schovávat,aby mou Boží víru neviděli a nezáviděli ???
No budiž........ :-D
Abychom si to vyjasnili, protože mi připadá, že někteří lidé to stále nechápou. Ten kdo chce něčí smrt a je zlý, poslouchá ďábla v tom, že koná smrt. Avšak ten komu je ublíženo a je hodný, pravděpodobně taky chce něčí smrt a tak nevim, jak se to v tomhle případě bere. Určitě je to stený jako když jedu 150 ve vesnici, když chci zachránit něčí život........! Takže už to vim ....... :-D :-D :-D :-D :-D  A to ještě buď hmotně nebo nehmotně jak je tomu zvykem. Nojo.. život není jednoduchý :)
Jako malej jsem doplácel na to , když jsem byl dobrej a lidem jsem dobrotu s úsměvem nabízel. Vypadalo to jako když se mi vysmívají a byl jsem zmatený a chtělo se mi plakat. Nevěděl jsem co se stalo, nebo co se děje, nebo jak je to možné.... No budiž... To všechno vedlo k tomu, abych si uvědomil v jakém světě žiji že . . . . ? Taky máte ten pocit ?
Jako mít životní trápení to neni pěkný . . .  a nikdo nechce přijít a říct, bude to dobré..... Pravděpodobně jsem měl nemalé šťěstí, když jsem si začínal uvědomovat, že není možné žít jenže já jsem se s tím nechtěl smířit a věděl jsem, že to není možné, aby to nebylo možné, to mi Bůh pravděpodobně říkal úplně od začátku i když jsem o tom nevěděl. A najednou přišel já z toho byl vedle a udělal to co bylo Božské. To bylo neuvěřitelné. Řekl, že vše bude dobré, když mu budu naslouchat. Řekl jsem mu ano s radostí a šťastností a šťatným úsměvem tam uvnitř mě.
Pravděpodobně díky tomu jsem vytvořil internetové fórum "naslouchejme Bohu" ("Hear The God") www.hearthegod.phpbbfun.com kde je položeno vše mé vědění a připraveno k diskutování a nalezení Božího smyslu, nebo Boží víry. Neboť jsem z toho vedle a nechci být jak ta jedle, takže nechoďme vedle, a pojďme zjistit to co je nezjišťené, v podobě Boží vůle neviděné.
Je to jak nový život, je to neuvěřitelné... Chci znát někoho, pro koho je to pochopitelné. Miluji co je svaté, chci mít a dávat to co je krásné. Obdivuji krásu života, nechci slyšet, že je to jak stará bota. Vypadá to, že ten komu je pomoženo též sám pomáhá a radostně naopak, rád bych to zkusil, ne jen sám se sebou se topil. Co je krásné to je Boží, ten kdo to nechce se pro to nesnaží. Je dávno řečeno, že si lidé mají pomáhat, jak to, že jsem se s tím nesetkal, jen málo smutných dobrých lidí tu potkal ? Bůh se neztratil Bůh tu je a každý kdo ho zná ho miluje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Potkal jsem tu na světě mnoho věcí, které nazívám neuvěřitelné... Jenže oni jsou ohavné, tomu říkám nesnesitelné!!!!!!!!!!!

Probudit se v jednadvacátém století bylo víceméně neuvěřitelné.

No budiž............ :-D     :-D :-D

Co mě trochu překvapilo, byla tzv. "neviděná lidská životní neúplnost". Díky tomu se pravděpodobně začíná s oblibou povídat o čísle dva a jak se to v životě srandovně a nesrandovně projevuje. Jako duše z roku pár set po kristu předpokládám, že informace běžně lidem známé o kterých jsme s oblibou diskutovali a žertovně mezi sebou prozpěvovali tu jsou neexistující a pro mě to jest stalo se překvapující. Díky tomu existuje něco, co před tím neexistovalo a nelze to nazvat dokonalým i když k tomu mohou být použiti tři. Každopádně jsem si ale oblíbil hodnotu "sedminového zákona" (tak jsem to nazval já), který tu máte radostě vysoký a dovoluje mít život radostnější nežli jsem měl před tím. Tak co s tim ? :-D
Milujte a množte se co se do vás vejde :)) :))
To víte, že s životem to jinak nejde... :)

To co jsem chtěl plánovaně sdělit, je že pokud zemřu za pomoci Ďábelské víry(ďábelníka)(zrady nebo podvodu a nástrahy), tak je to jako s Krystovým tělem a ukřižováním, neboť on byl ukřižován za něco co bylo krásné a čisté a Boží. To že mi prasklo okno v autě asi nebyla přírodní katastrofa jak je to tu zvykem, ale prej to byl mráz a podle mých odhadů možná Děda mráz, kterej přišel s kladivem .............. :-DD :-DD :-D No budiž.....