Píšu ti další básničku,
to co cítím na srdíčku.

Moje srdce plane láskou,
láskou velikou,
k tobě ty můj andílku,
láskou nezměrnou.

Ztratil sem tě kdysi dávno,
dlouho žiju bez tebe,
bylo mi to asi přáno,
bylo to snad osudem?

Doba to byla nadherná
když mohl jsem já,
sladký polibek ti dát
a říct že mám tě rád.

V těch našich životech,
životech plných trápení,
sme byli pro sebe
snad osudem spojeni.

Zažili sme krásné chvíle,
plné lásky,plné píle,
jeden druhému svou lásku dát,
byl sem víc než kamarád.

Uplynula dlouho doba
ty ses ani neozvala
ja te stale miloval
kontakt na tebe sem hledal.

Hedal sem dlouho, nic se nedělo
srdce mé mě bolelo.
Každou noc sem usínal
s přáním na rtech a doufal.

Ať každý den se krásný zdá,
pro tebe a přání tvá.
Ať se splní tvoje sny
a nastanou jen krásné dny.