Osamocený vozíčkář | zábava
Už byla tma. Franta jel po ulici docelasám, protože Tomáše, který ho doprovázel, na minulé křižovatce sraziloauto. Varoval jej sice v poslední chvíli výkřikem "Pozor, auto!",ale jeho slepý a hluchoněmý přítel se ani nestačil ohlédnout a už mělhlavu v karburátoru právě projíždějícího vozu. Co se dá dělat, Frantamusel pokračovat sám. Dojel na další křižovatku. Cesta vlevo vedlak jeho domovu - UPOMRDu (Ústavu pro obzvláště mentálně retardovanéděti), vpravo byla márnice. Tady vždycky zahýbal doleva, neboť vstup domárnice byl přísně zakázán, což Frantu jako známého nekrofila velmimrzelo. Podíval se vlevo na osvětlený ústav a bylo mu smutno.
"Kdyby tady tak byl Tomáš,"krátce zavzpomínal na bývalého přítele a znovu roztočil kola svéhoinvalidního vozíku. Cítil se opravdu hrozně; ještě nikdy nezažil tenpocit samoty, opuštěnosti, zoufalosti a beznaděje. "Snad nezůstanu takhle sám až do smrti,"zapřemítal na chvilku, ale už opravdu musel domů. Netěšil se, až budemuset vysvětlovat, co se stalo kamarádovi. Minule se ještě vrátilispolečně, pravda, Tomáš sice přišel o obě oči, když si hráli na slepoubábu, ale Franta to vychovatelce pohotově vysvětlil tím, že Tomáš spadls kola a vypadly mu oči z důlků. (Poznámka: Naše psychicky ne zcelazdravé spoluobčany často postihují podobná neštěstí, proto jeoznačujeme jako postižené.)
Kdyžmu k léčebně zbývalo již jen několik málo otáček, potkal dalšíhomístního chovance a vozíčkáře Vláďu, který tady na něj již čekal. Naslušný pozdrav mu však Vláďa jen odsekl: "Jdi si po svých!"
Frantauž pomalu myslel na to, jak bude muset přezouvat gumy před vstupem dobudovy UPOMRDu, když v tom ucítil ostrou bolest v hlavě - a za chvíliuž necítil nic. Byla to kulka, kterou na něj sprostě zezadu vypálilVláďa z podomácky zhotovené bambitky. Záviděl mu totiž jeho zbrusu novývozíček MAZDA 4 NO LEGS, který si chtěl přivlastnit, neboť sám mělpouze zastaralý typ ŠKODA CRIPL, jenž měl místo užitečné přehazovačkyzabudován pouze detektor nášlapných min, který jako beznohýpochopitelně nemohl plně využít.
Taksmutně skončil Frantův příběh - dojel na vlastní invalidní vozík,splnil se mu však jeho "životní" sen: návštěva márnice, i kdyžprohlídku krematoria už neplánoval ...
