kolja

Tak je tu zase v pondělí a ráno brzo vstávat do práce, teď sedím v práci a v hlavě se mi honí spoustu myšlenek... Proč mě nechce? Proč mě chce? A jéje, život je krutý a přitom sladký... Dostala jsem kopačky a uvažuji, zda rychle začít někde jinde a pokusit se zapomenout, nebo žít v naději a čekat... Nejraději bych utekla někam, kde mě nikdo nezná, sbalila se a pryč od veškerých starostí a myšlenek, někam daleko, kde mě nikdo nenajde a nezastihne.... A pak přijela a zjistila, zda bylo dobré čekat nebo ne... kdyby existovala knížka, kde by se člověk dozvěděl, jak dál, nějaká příručka k životu...nebo potkat někoho, do koho bych se znovu zamilovala na první pohled... jestli ještě nekdo takový existuje... mám strach, že už se nezamiluji, tolik kluků a jiskra žádná nepřeskočila. Kde je ten pro mě??? Kde jsi? Možná taky někde sedíš a přemýšlíš... myslíš na mě a přitom mě třeba neznáš... máš taky ten samí pocit co já... Já jsem tady a kde jsi ty? Čekám tu na tebe...