po dlouhé době tu zase něco píši.každého občas prostě přepadne ten divný pocit samoty a smutku po někom koho má rád.Nevidíte ho nějakou dobu a jste bez něho bezradní. Pak zase vstoupí do vašeho života a svět se najednou stane veseleší ale jen do doby kdy zase odejde a vy počítáte každý den do doby, kdy se zase objeví a tahle doba je někdy jako chvíle ale skoro vždycky jako věčnost. Vnímání času je relativní ale to jak čas vnímá člověk uvnitř to je skutečná doba, kterou musíme přečkat než se s dotyčnou osobou zase setkáme. Už abych tě zase viděl!!!

Láska mezi dvěma lidma je jako chmíří pampelišky, s kterým si člověk hraje. Aby nespadlo na zem, foukne do něho, aby se opět vzneslo k nebi. Najít takového člověka, který vás vždy dostane dále od země a blíže k nebi je těžké ale já měl to štěstí, že jsem ho našel a vím, že mě spadnout nenechá a bude se snažit fouknout mě co nejblíže nebi a za to jsem ji hrozně vděčný a za to ji hrozně miluju.

Co je to štěstí, je to jen náš pocit, který máme, když se nám něco vydaří podle našich představ, ikdyž jsme si spíše mysleli, že to nevyjde, nebo je to něco nad naše chápání, očem víme, že tu je a jsme rádi, když potká i nás. Abych řekl pravdu tak sám nevím, co si myslím ale asi to bude od každýho trochu. Jednou za čas potká štěstí každého. Někoho vícekrát a někoho zase ne. Mě už štěstí potkalo a doufám, že takové množství, které jsem si vybral nebylo všechno, které mě v životě čeká ale i kdyby tak mi to vadit nebude, protože to, co mi štěstí přineslo se nedá ničím nahradit a to je člověk, který miluje mě a já zase jeho.

Dnes jsem zrovna přemýšlel, že už je to dávno, co jsem tu psal nějaký článek. Dospěl jsem k závěru, že je to proto, že jsem neměl moc času, protože důvod určitě je a veliký. Posledních pár pátků zažívám opět strašně krásný období s jedním človíčkem co mi teď hrozně chybí, když nejsem s ním, jelikož jsme teď spolu strávili trošku víc času a zvykl jsem si na ni a její okouzlující úsměv a skvělou náladu, která ji nikdy neopouští ikdyž ji není zrovna moc dobře. Je to obrovský smíšek tenhle můj brouček a vždycky když udělá nějaký ten svůj obličej, nebo se jen tak zasměje, musím se usmát, protože je to hrozně krásný jak se dokáže smát a nepotřebuje k tomu ani moc velký důvod ale raduje se z každé běžné věci, z jkaždé maličkosti akorát teda když ji někdo lechtá tak se směje a přitom se kroutí jako žížalka a moc se ji to nelíbí, protože ji prý zlobím ale to není žádná pravda:) Je to ten nejusměvavější člověk co teď je v mím životě a jsem hrozně vděčnej za každou chvilku kdy můžu trávit s ní, protože takový ho člověka jsem už dlouho nepotkal a myslel jsem, že už ani nepotkám. Mám tě strašně rád miláčku můj a už se na tebe moc těšim, na každou sekundu, kdy budeme zase spolu se už moc těšim

Když člověk potká někoho, kdo mu dokáže vykouzlit úsměv na rtech, rozesměje ho každým pohybem na tváři a srší velkou energií, která pak zaplaví i všechny kolem, poznáte, že tento člověk je to světlo, které jste hledali, když jste tápali ve tmě a hledali nějaký ten záblesk štěstí v celé té tmě smutku a zklamání. Takový člověk je mnohem víc než jen někdo s kým jste rádi ale přejete si, aby každou chvilku , co se naskytne, abyste mu byli nablízku. Strašně velké štěstí teď našlo moji bytost a to v podobě jednoho člověka, který je ten nejskvělejší na celém světě. Září mnohem více než celé galaxie hvězd a žádné sluníčko mu oblohu nepřebere. Je to jedna strašně moc milá a krásná slečna, co mi učarovala a já jsem strašně moc rád, že jsem někoho tak skvělého potkal, protože takových lidí jsem za poslední dobu potkával jen výjimečně, ba skoro vůbec a o to víc jsem šťastnější, že mám někoho, jako je moje šmoulinka. Když by mělo nebe více pater než jen sedm, byl bych tam vždy, když jsem s ní. Tenhle človíček pro mě  znamená neskutečně moc a má hrozně veliké a laskavé srdce. Jsem hrozně rád za to, že můžu trávit čas s někým tak skvělým...Mám tě moc rád beruško moje

Tak už je tento svátek plný pomlázek, vajíček a následných modřin za námi...Každý ho trávil po svém a já nebyl výjimkou:)Po dlouhé době byly Velikonoce podle mých představ, když nepočítám ještě dobu, když jsem chodil vybírat sladkosti. Hezky jsem si poležel, pak jsem vstal a obešel příbuzenstvo a šel se koukat na televizi:)škoda, že někdo, koho nebudu jmenot se doma zapřel mohly být Velikonoce ještě hezčí ale hodně lidí doma tak zvaně "nebylo" takže je to jedno:)no snad třeba příští rok budou jiný ale když budou stejný jako letos, nebude to zase až tak hrozný:)Doufám, že modřin je málo a opitý také dlouho nikdo nebyl a nevyválel se někde a zdárně dorazil dom:)

člověka někdy překvapí, jak se mohou věci měnit. Nenapadlo mě, že to, co se nedávno změnilo se vyvine zrovna takhle. Něco podobného jsem už párkrát zažil a myslel jsem, že to bude mít stejný průběh i teď ale spletl jsem se a abych řekl pravdu, tak jsem rád, že jsem se spletl. Aspoň se mi potvrdilo to, že ne každý člověk jen tak něco zahodí za hlavu a dál o tom nepřemýšlí ale zkusí najít nějaké řešení a hlavně je ke mně upřímný a říká mi to, co si vážně myslí a leží mu na srdci. Takových lidí jsem si vždycky vážil a tohohle člověka si teď vážim ještě víc než dřív, protože mě překvapilo jak se k určité věci postavil. Mile překvapilo. A já jsem za to moc rád, protože se mi potvrdilo, že tenhle človíček je vyjimečný...

Život člověka je jako plynutí řeky V první fázi klidný a tiše plynoucí, v té další bouřlivý, jako síla peřejí a v té poslední, jako hluboká propast vodopádu, který může být různě dlouhý a na jehož konci nás čeká tvrdý dopad, aby zase mohlo vše tiše a klidně plynout...

Važ si každé chvíle, kterou máš. Budeš si ji vážit ještě víc, když ji budeš moci sdílet s někým zvláštním. Proto pamatuj... Drž se těch, které miluješ.

Až ti bude v životě nejhůř, otoč se čelem ke Slunci a všechny stíny padnou za tebe.