Je opět den, na který páry na celém světě čekaly celý rok. Svátek všech zamilovaných, Valentýn. Po dlouhé době je to pro mě zase jeden z obyčejných dnů, kdy ráno vstanu, kouknu do zrcadla a říkám si, že bych se měl asi oholit. Po dlouhé době je to opět den, kdy nikomu nedám svoji růži lásky. Připomíná mi to hodně vzpomínek ale také trápení, bolest a pocit, že ideální partner ke mně snad ani po této zemi nechodí. Od minulého svátku tohoto muže, jsem zažil hodně zklamání, které nevím, jak se v té naší malé zemi vzalo tak hodně. Rychlostí světla se přehnalo a já zůstal sám, jako jeden kámen v řece po útoku ničivé vlny. Přál bych si mít u sebe někoho, s kým bych mohl dnešní den trávit ale nikdo takový není a tak mi nezbývá, než se asi jít opravdu oholit a zapomenout na to, že je dneska Valentýn.