DOMÁCÍ ÚKOL: "ČTYŘI SLOVA" (učitelky)
Je psáno, že všechny cesty vedou do Říma. Omyl přátelé!
Jedna cesta pro mě nejdůležitější vede k našemu domku „Na farmě u rezavé podkovy“ u Větřkovické přehrady. Výhled z něj je pro nás oknem do světa,( nikoliv městských paneláků), ale do nádherné moravské přírody. Nejkrásnějším „televizorem“ je krmítko, do kterého se slétají na naši krmi, všechny druhy ptáků, od malých sýkorek, až po barevné sojky. Občas se objeví tlupa zlodějek – roztomilých veverek i když jak známo , bohužel plných asi neroztomilých blech. Na poli se nám předvádí srnčí šesteráci s rodinkami, zajíci, dokonce i bažanti o volavkách, čápech, raccích a holubech nemluvě. Dvě fenky ukončí můj poslech, pokusem o ranní hygienu mého obličeje. Můj výkřik radosti nad očekávaným dnem se mnou sdílejí i ony dvojitým štěkotem. Vypustím tuto divokou zvěř a sama v pyžamu, vstupuji do zahrady, abych vychutnala vůní květů a ticha. Ne zápachu motorů z aut, shonu velkoměstské Ostravy, na kterou jsem byla zvyklá. Než se slunce rozžhaví vezmu na sebe poslední výkřik módy – otrhané tepláky a vyrážím s motykou na záhonek, na kterém se stejně málokdy co urodí.O to větší radost mám, když nějaká zelenina vyraší a barevně potěší nejen naše oči, ale i polévku.
Je před námi víkend a jako každý týden se u nás schází parta dětí-Berušek- malých ochránců přírody, zpěváků a tanečníků, včetně naší vnučky
Verunky.Chlapci vyčistí krmelce, dívky nasbírají žaludy, kaštany, aby měla zvěř zásobu potravy na zimu. U táboráku si zatančíme, zazpíváme , opečeme špekáčky a tři hodiny utečou jako voda.
Je čas loučení, ale nikomu se nechce domů. No a pak prý všechny cesty vedou do Říma! Kdepak přátelé – jedna vede „Na farmu u rezavé podkovy“ do kouzelného prostředí, kam je každý z vás srdečně zván.
Moje povídání končím čtyřmi slovy teď já:
„Děkuji za inspiraci učitelko“!
velice nadherny
ja si sem nepochybne jistej ze pani ucitelka bude s tohoto clanku unesena.
no a taky ti dost zavydim tu vsechnu prirodu jak ji tam popysujes my tu v kanade nemame zadny kukacky no a ja po leta postradam kukani kukacek po desti nebo svetlusky za letnich noci. v ontariu sou svetlusky ne vsak u nas v b.c.
ja tu obcas spatrim krouzit holohlave orly nad mou hlavou a mam kazdodeni pohled ted v zime na krasne zesnezene hory pobrezi pacifiku.
neni to vsak schopne se vyrovnat nikterak cesky a moravsky prirode. zdravi - mirek.
Autor orim9346 | 06.02.2008 06:44:44