liskapouste

19.Březen 2008

Trávící soustava

7.) TRÁVICÍ SOUSTAVA

- trávicí soustava zajišťuje příjem potravy, její trávení, vstřebávání a odstranění nestravitelných zbytků a nadbytečných látek ven z těla
- trávicí soustava je v podstatě dlouhá trubice, jejíž stěna je tvořena vazivem, hladkým svalstvem a je vystlána sliznicí
- na různých částech ústí do trávicí trubice vývody žláz produkující hlen a trávicí šťávy

Trávicí trubice se dělí na :
- dutina ústní = cavum oris
- hltan = pharynx
- jícen = oesophagus
- česlo = cardie – přechází do
- žaludku = ventriculus, gaster
- vrátník = pylorus
- tenké střevo = intestinum tenue, má části :
1.) dvanáctník = duodenum
2.) lačník = jejunum
3.) kyčelník = ileum, který je zakončen svěračem (kruhově uspořádaná hladká svalovina) a vstupuje z boku do
- tlustého střeva = intestinum crassum, které má části :
1.) slepé střevo a zněj odstupuje
2.) apendix = červovitý výběžek
3.) vzestupný tračník
4.) příčný tračník
5.) sestupný tračník přechází v
6.) tzv. esovitou kličku a ta v
- konečník = rectum, který končí v
- řitní otvor = anus

Přídavné trávicí šťávy :
- slinivka břišní se zevní sekrecí
- játra (tvorba a výdej moči)

Hlavní funkce trávicí soustavy :

1) příjem potravy (dutinou ústní)
2) rozmělňování (zuby) – úprava mechanická i chemická
3) vytvoření sousta = bolus
4) polknutí sousta
5) ztekucení
- probíhá v žaludku   trávenina = chylus, kterou je nutno ztekutit, aby byl žaludek schopen živiny rozdělit na zplodiny = složky živin
6) trávení
- tj. působením trávicích šťáv se živiny štěpí na základní složky = štěpy, které jsou pak schopné vstřebání
7) zprostředkovat vstřebání štěpů = RESORPCE
- naprostá většina živin se vstřebává z tenkého střeva – zde se vstřebávají i vitamíny, např. B12 pro krvetvorbu
- z tlustého střeva se vstřebává voda a minerální látky, vitamíny B a K
8) vyprazdňování = defekace nevyužitého obsahu v podobě stolice

Když otevřeme břišní dutinu, vidíme :
- zprava do leva  uložena játra, část žaludku tzv. předstěra = vazivová blána s cévami, v které se hlavně hromadí tuk
- pokud předstěru odstraníme, nadzvedneme i játra, vidíme žlučník, konečník za močovým měchýřem

1.) DUTINA ÚSTNÍ

- trávicí trubice začíná ústní dutinou, kde se potrava zvlhčuje, rozmělňuje, zvlhčuje a kde začíná trávení  slouží k příjmu potravy, umožňuje její mechanické zpracování a promísení se slinami
- je to prostor ohraničený patrem, rty = labia oris a tvářemi
- žvýkání a kousání jsou motorické aktivity úmyslné (volní vlastnosti)
- pohyby jsou zprostředkované prostřednictvím žvýkacích svalů – stah svalů  vede ke stisku zubů
- její součástí je :

JAZYK = lingua
- svalnatý orgán na spodině dutiny ústní, vzadu fixován k jazylce, na hřbetní straně jsou umístěny papily s chuťovými pohárky
- účastní se řeči a zpracování potravy

ZUBY = dentes
- jsou ukotveny v dolním a horním oblouku čelistním
Tvoří je :
1. korunka – vyčnívající část
2. krček – zanořený do dásně
3. kořen – zapuštěný v čelisti, upevněný vazivovou ozubicí
- na povrchu zubu je sklovina = email
- pod ní zubovina = dentin – je svým chemickým složením podobný kosti
- v oblasti kořene je dentin kryt zubním cementem, který má stavbu kosti
- uvnitř zubu dřeňová dutina – vyplněná zubní dření s cévami a nervy
- pokud se dřeň zanítí   PULPIDITA, která  buď zubním kazem, který tam pronikne, nebo při angíně, rýmě
- záněty dutiny mohou proniknout dovnitř zubu krevní cestou – DEVITALIZACE = odumření zubu
- závěsný aparát, který upevňuje zub v zubním lůžku, jsou to vazivová vlákénka, probíhající v dásni mezi jednotlivými zuby
- fixační úkol má i dáseň

Rozlišujeme typy zubů :
1. řezáky = dentes incisivi
2. špičáky = d.caniny
3. třenové zuby = d.premolares
4. stoličky = d.molares
- stoličky se u trvalého chrupu prořezávají ve třech periodách, někdy ty třetí stoličky se u některých lidí ani neprořežou
- 5 – 6 let  1. stoličky
- 14 let  druhá stolička
- Po 18 až 20  třetí stolička

- CHRUP DOČASNÝ = 20 zubů – termín „mléčný“ se už nepoužívá
- CHRUP DEFINITIVNÍ = 32 zubů – u dospělého člověka
- ORTODONCIE = lékařská věda zabývající se postavením chrupu
- ZUBNÍ KAZ -  působením mikroorganismů, které pokrývají v tenké vrstvě povrch zubní skloviny  mikroorganismy způsobují rozklad sacharidů na organické kyseliny, které spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu
- ZUBNÍ POVLAK – obsahuje bakterie a organické kyseliny – lze je do značné míry odstraňovat zubním kartáčkem
- PARADONT = vše, co upevňuje zub v zubním lůžku
- PARADONTÓZA je patologický jev, který ničí vše, co upevňuje zub v zubním lůžku, jsou porušeny vazivová vlákna okolo kořene  viklavost až ztráta zubů

SLINNÉ ŽLÁZY
- existují 3 velké párové žlázy :
1. příušní
2. podčelistní
3. podjazykové
- větší množství drobných žlázek jsou i roztroušené v podslizničním vazivu ústní dutiny
- produkují sliny – asi 1-1.5 litru denně
- zvlhčují potravu
- sliny obsahují 99% vody, zbývající 1% jsou různé soli a některé bílkoviny, z nichž nejdůležitější je MUCIN  tato látka je vylučována v celém trávicím traktu a ve spojení s vodou tvoří hlen, který má ochrannou funkci
Význam produkce slin v dutině ústní
1) přispívá k mechanickému zpracování potravy – vlhčením
2) chemické zpracování potravy
3) podporuje tvorbu sousta – obsahují lepivý hlen
4) řady obranných mechanismů – protiinfekční (antimikrobiálních)
5) chrání zuby před zubním kazem
6) obsahují jediný trávicí enzym amylázu, nazývanou PTYALIN, který zahajuje štěpení škrobů (to pokračuje v průběhu půlhodiny po naplnění žaludku)

Další funkce dutiny ústní :
1.) kousání :
- pomocí chrupu, řadu zubů označujeme jako dolní a horní fronta
2.) žvýkání :
- ideální doby 40-6O stahů/minutu
- centrum sytosti je v hypothalamu – když jíme pomalu a třeba i málo, informace jsou do centra a máme pocit sytosti , plnosti, proto je dobré dlouho a pomalu žvýkat
3.) polykání :
- centrum polykacího reflexu je v prodloužené míše, kde nemůžeme v polykání vůlí zasáhnout  jakmile sousto podráždí receptory, je to autonomické
- polknutí je volné nebo samovolné
- polykací reflex se rozběhne, když sousto posuneme k měkkému patru a zadní stěně hltanu  po podráždění smyslových receptorů v hltanu se zvedne hrtan a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu  zastavuje se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu
- nad patrem se stáhne svalovina a povolí se pod soustem  stažení se šíří po hltanu a vpraví sousto do jícnu za předpokladu, že povolí horní jícnový svěrač. Jícen tlačí sousto tak, že svalovina pod soustem ochabuje a povolí dolní jícnový svěrač  takovému posunu říkáme peristaltika

2.) HLTAN = pharynx

- je to nálevkovitá trubice ústící do jícnu
- má 3 oddíly :
1. NOSOHLTAN = nasopharynx
2. ústní část hltanu – zde se kříží dýchací a polykací cesty
3. hrtanová část – proti hrtanu je uzavřena hrtanovou příklopkou
3.) JÍCEN = oesophagus

- je to svalovitá trubice spojující hltan a žaludek
Stavba stěny : jeho 2/3 pokračování za hltanem je z příčně pruhované svaloviny
- až dolní distální část je z hladké svaloviny

- s věkem dochází k poruchám peristaltiky jícnu – např.je ochablý dolní jícnový svěrač  kyselé prostředí žaludku se přelévá do jícnu  PÁLENÍ ŽÁHY
- u řady lidí  zánět v dolní části jícnu  při chronickém zánětu může  rakovina jícnu – zánět se pozná pouze optikou, která se vpraví do jícnu
Posun sousta jícnem :
- Je aktivní a je vyvoláno stahem kruhového svalstva
- Nad soustem je svalová kruhovina jícnu stahem (kontrakce), pod soustem svalovina ochabne (relaxace)
- Kontrakce se po jícnu šíří jako prstenec (peristaltika) a tlačí sousto směrem k žaludku
- Současně ochabuje dolní svěrač jícnu, takže vchod do žaludku (česlo = cardie) je otevřen, ochablé jsou i svaly žaludku a přicházející potravě se přizpůsobí
- Rychlost pohybu sousta jícnem závisí na jeho konzistenci

4.) ŽALUDEK = ventriculus, gaster

- je to vakovitý svalový orgán, uložený pod levým lalokem jater
- shromažďuje přijatou potravu a mísí ji se žaludečními šťávami
Části žaludku :
1. česlo = cardie
2. vlastní tělo žaludku = corpus
3. vrátník = pyloru
4. klenba žaludku = fundus  zachycuje se zde spolykaný vzduch, hromadění oxidu uhličitého ze šumivých nápojů  odchod přes jícen  pootevření česla a strhává kyselost zpět do jícnu
- směrem k játrům je malé tělo, směrem ke střevům velké zakřivení  tělo
- ANTRUM - tvoří se zde řada hormonů GASTRIN a SEKRETIN
Výstelka :
- žaludek je naplněn, povrch je vyhlazen
- nenaplněn: žaludek je složen do řas, rezervní plocha
Svalovina žaludku :
- důležitá pro ztekutění sousta
- aby se ztekutilo sousto, má žaludek jako jediný třívrstvou svalovinu, která se zaškrtí  šíří se po žaludku a hází obsah proti vrátníku a přitom se to ztekutí
- čím více kousáme, tím více šetříme žaludek
- špatné kousání – dráždí výstelku žaludku   defekty, kde chybí výstelka a místa, která krvácí - někde vzniká až rakovina nebo žaludeční vřed, který může vést až k proděravění a obsah žaludku se dostane do dutiny břišní
HCl
- kyselina chlorovodíková
- tvoří žaludeční šťávu silně kyselou
Pochod sousta :
- po příchodu posledního sousta se vstup do žaludku uzavře a žaludeční stěna se asi půl hodiny po té přimkne k obsahu (žaludeční peristaltika)
- žaludek je schopen pojmout 1 až 2 l potravy
- po půl hodině začínají nejprve slabé a postupně sílící pohyby žaludku (peristaltika, peristaltické pohyby) vyvolané postupně stahem svaloviny žaludku
- stahy se šíří od česla k vrátníku (= pylorus – místo, kde žaludek přechází ve dvanáctník)
- žaludeční peristaltika slouží k promíchání obsahu žaludku se žaludečními šťávami a jeho dalšímu mechanickému rozbíjení
- velmi účinné jsou nárazy žaludečního obsahu – mění se v tekutou tráveninu = CHYMUS
PROPULZE = posun vpřed
RETROPULZE = posun zpět
- stahy svaloviny žaludku podporuje hormon GASTRIN  ten se vylučuje v oblasti vrátníku a v prvních dvouch třetinách tenkého střeva
Stimulem produkcí gastrinu je :
1) napínání žaludeční stěny obsahem
2) kyselá žaludeční šťáva
3) některé složky tráveniny (výtažky z masa, alkohol)
4) podráždění X.hlavového nervu
- současně Gastrin snižuje napětí svaloviny pyloru (ochabuje) což umožňuje zahájení vyprazdňování do dvanáctníku
Vyprázdnění žaludku :
- je přesně šířeno, aby se zabránilo přehlcování dvanáctníku
- příchod kyselé tráveniny, tukových látek a produktů trávení bílkovin do dvanáctníku zahájí tvorbu hormonů TS, které vyprazdňování žaludku omezují (hormon SEKRETIN) a vyvolává (přes střevní pleteň) reflexní útlum žaludeční peristaltiky a zvýšení napětí svaloviny pyloru (tzv. enterogastrický reflex)
- jakmile dvanáctník tráveninu zpracuje, důvody pro tlumení žaludeční peristaltiky pominou
- stahy hladko svaloviny se obnoví, napětí pyloru poklesne a do dvanáctníku se vtlačí další porce tráveniny
- děj se opakuje až do komplexního vyprázdnění žaludku

U mladých lidí  brániční kýla – např.při náročném sportu  kdy část žaludku se dostane nad bránici a tlačí na ni  žaludek a kyselý obsah se také dostanu do jícnu. Někdy je to i geneticky podmíněno, že vchod do žaludku je širší

5.) TENKÉ STŘEVO = intestinum tenue

- 3 až 5 metrů dlouhá trubice složená v kličky
- je místem intenzivního trávení a vstřebávání
- jeho sliznice je zbrázděna v klky, které zvětšují resorpční plochu a obsahuje žlázky produkující střevní šťávu – buňky těchto klků mají na povrchu ještě malé výběžky = mikroklky
Má 3 oddíly :
1. dvanáctník = duodenum – je to první část podkovitého tvaru, do něhož ústí žlučovod a vývody slinivky břišní
2. lačník = jejunum – tvoří horní část kliček tenkého střeva (asi 3/5)
3. kyčelník = ileum – tvoří dolní část kliček tenkého střeva (asi 2/5)
- trávení probíhá pomocí šťávy ze slinivky a šťávy, která vzniká ve stěně tenkého střeva – ta se vylučuje mezi řasenky výstelky
- volnému přesunu obsahu z tenkého střeva do tlustého střeva brání chlopeň (kruhově uspořádaná hladká svalovina)
- napětí svěrače snižuje příchod potravy do žaludku (gastroileální reflex) a hormon GASTRIN
- napínáním stěny tlustého střeva zvyšuje tonus svěrače a zaručuje, že se do plného tlustého střeva nedostane obsah z tenkého střeva
- pohyby tenkého střeva jsou místní
- hlavní pohyby, které vykonává hladké svalstvo střevní stěny, jsou tzv. SEGMENTAČNÍ POHYBY – ty zajišťují promísení tráveniny
- do dvanáctníku ústí společným vývodem : SLINIVKA BŘIŠNÍ (pankreas) a ŽLUČNÍK, které stejně jako játra jsou svým původem výběžky trávicí trubice

SLINIVKA BŘIŠNÍ = pankreas
- je to žláza uložená přímo pod žaludkem
- obsahuje tkáň exokrinní a endokrinní
- endokrinní část žlázy vylučuje do krve hormony INZULÍN a GLUKAGON
- exokrinní část vylučuje dva druhy šťáv do dvanáctníku :
1. hydrogenuhličitan o vysoké koncentraci, sloužící k neutralizaci žaludeční HCl
2. velký počet trávicích enzymů
JÁTRA = hepar
- největší žláza těla uložena pod bránicí, tvořena pravým a levým lalokem
- složena z jaterních lalůčků obsahujících trámce jaterních buněk (hepatocytů) produkující žluč
Hlavní funkce jater :
1. tvorba žluči
2. centrum metabolismu všech živin
3. syntéza glykogenu z glukózu
4. detoxikace – zneškodňují cizorodé a toxické látky (např.alkohol)
5. zásobárna některých látek (železo) a vitamínů (A, D, K, B12)
6. podíl na srážení krve (tvorba protrombinu)
7. tvorba tepla (intenzivním metabolismem)
8. tvorba močoviny
Onemocnění jater :
HEPATITIDA = zánět jater, je velmi často způsobeno viry, příčinou je i nadměrné užívání alkoholu nebo alergie na některá farmaka

ŽLUČ
- žluč je vylučována plynule jaterními buňkami, dostává se do dvanáctníku žlučovodem, který ústí společně s vývodem pankreatu
- shromažďuje se ve žlučníku, kde se 10x zahušťuje
- žluč je nezbytná pro emulgaci tukových látek (především triacylglycerolů)  emulgace spočívá v rozbití tukových kapének tráveniny na mikročástice, přístupné vlivem pankreatické šťávy (enzymy lipázy)  tuk se pak stává mísitelný s vodním prostředím střeva
- žluč je velmi důležitá i pro vstřebávání tukových štěpů tj. mastné kyseliny
- žluč obsahuje žlučové barvivo = BILIRUBIN, žlučové kyseliny a jejich soli, fosfolipid lecitin a hojně bikarbonáty  bikarbonáty mají silně zásaditou reakci , kterou přispívá k neutralizaci kyselé tráveniny ve dvanáctníku
- lecitin přispívá k udržení žlučového cholesterolu
BILIRUBIN – je produktem rozpadu hemoglobinu, vzniká z něho v játrech, slezině a kostní dřeni. Jestliže je žlučovod ucpán, žlučová barviva nemohou být odváděna, hromadí se v krvi a v ostatních tělních tekutinách  žluté zabarvení kůže = žloutenka
Ve střevě, kam se dostává bilirubin se žlučí, je odbouráván bakteriemi na další barvivo = UROBILINOGEN – toto barvivo způsobuje z určité části zabarvení stolice

6.) TLUSTÉ STŘEVO = intestinum caecum

- je to asi 1.5 m dlouhá trubice
- hromadí se zde nestrávené zbytky potravy a dochází k resorpci vody (zahušťování obsahu) a minerálních látek
- jeho stěna e tenká, svalovina je redukována, chybí klky (tvoří se jen výdutě)
- sliznice produkuje hlen chránící sliznici a tvoří obal pro nestrávené zbytky
Tvoří ho :
9. slepé střevo = intestinum caecum – je to vyústění tenkého střeva, na jeho spodině se z něj vychlipuje červovitý výběžek = apendix obsahující množství lymfoidní tkáně (často dochází k zánětu)
10. tračník = colon – složený z tračníku vzestupného, příčného a sestupného končícího esovitou kličkou
11. konečník = rectum – shromažďuje se zde stolice – zahuštěné nestrávené zbytky, jeho naplnění vyvolává DEFEKACI = vyprázdnění, ústí řitním otvorem ven z těla
- hlavní pochody, které v tlustém střevě probíhají, je vstřebávání solí a vody
- působením bakterií normálně přítomných v tlustém střevě zde probíhají hnilobné a kvasné procesy
- kvasné bakterie zvyšují sacharidy a v malém množství i těžce stravitelnou celulózu
- hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny
- činností bakterie ESCHERICHIA COLI se vytvářejí některé vitamíny, zejména B12 a K, které se z tlustého vstřebávají

Pohyby – motorická aktivita = motilita tlustého a tenkého střeva

tenké střevo :

pohyby místní
- dle potřeby, se uskutečňují střídavým stahem a ochabováním kruhové svaloviny ve stěně střeva (tzv. Segmentace) nebo svaloviny podélné (kývavé pohyby)
- promíchání tráveniny se žlučí, šťávou slinivky břišní, a střevní šťávou
- motilita tak přispívá ke kontaktu tráveniny se střevní stěnou – vstřebávání látek
pohyby celkové (peristaltika)
- peristaltika – šíření obsahu směrem ke konečníku (prepulze)
- vzruchy vyvolávající peristaltiku t.s. vznikají v duodenu v nízkosti vyústění hlavního žlučovodu vývodu slinivky břišní – místo se označuje jako udavatel rytmu (pacemeker) a jeho aktivita jako BER (bazální elektrický rytmus), vzruch vznikne 12x za min.
- zda se vyvolá peristaltická vlna záleží na aktivitě vegetativního NS
- sympatický NS: aktivitu BER tlumí
- parasympatikus: naopak
- stah kruhové svaloviny nad posouvaným obsahem je provázen ochabnutím svaloviny pod ním
- střevní peristaltiku stimuluje
1) příchod kyselého chymu do dvanáctníku
2) roztažení tenkého střeva náplní
3) látka serotonin (vzniká v tenkém střevě)
4) hormony štítné žlázy

tlusté střevo :
- mohutné místní pohyby
- na povrchu jsou tři pásky hladké svaloviny, které se stahují a povolují a řasí tlusté střevo ve váčky  kastrace – a tím se promíchá obsah
- peristaltické pohyby posouvají obsah ke konci – zvlášť čilá je peristaltika, když přijde nová potrava do žaludku
- v počáteční úseku t.s. oba pohyby slouží k předozadnímu posunu obsahu, což podporuje vstřebávání vody a elektrolytů
- ve zbývajících dvou třetinách střeva je peristaltika velmi intenzivní a podporuje posun obsahu ke konečníku
pohyby místní (haustrace)
- na povrchu jsou 3 pásky hladké svaloviny – ty stahují a povolují a řasí tlusté střevo v jednotlivé váčky v kterých se promíchává obsah = haustrace
pohyby celkové (peristaltické)
- zahájení peristaltiky tlustého s., která má přispět k vyprázdnění tlustého s.a jeho přípravě pro příjem nového obsahu z tenkého s., je reflexní
- stimulem k zahájení reflexů podporujících vyprázdnění tlustého s. je příchod potravy do žaludku (gastrokolický reflex) i tráveniny do dvanáctníku (duodenokolický reflex)
- centra reflexů leží v nervové pleteni střevní stěny
- motilitu tlustého střeva zvyšuje gastrin
masivní pohyb
- proběhne asi tak 3 za den intenzivní stav, kruhové povahy – posouvají se všechny zbytky ze všech částí ke konečníků


Defekační reflex
- nucení na stolici –  tlak (pokud se konečník naplní) – to, co nebylo využito končí v konečníku podobě stolice
- v tlustém střevě jsou kvasné a hnilobné bakterie – prostoupí a obalí zbytky hlenem, lepí je k sobě, povrch je hladký, aby se klouzalo – a vzniká stolice
- konečník se naplní a stoupne v něm tlak
- stah svaloviny konečníku je reflexní – povolí se vnitřní svěrač z hladké svaloviny
- ochabnutí zevního svěrače konečníku pomocí volní aktivity – učíme se to, získáváme formou chování
- vyprazdňování = DEFEKACE - soubor dějů zahrnující
1) stah kruhové i podélné svaloviny konečníku
2) reflexní ochabnutí vnitřního svěrače a volní ochabnutí zevního svěrače konečníku
3) zvýšení břišního lisu
4) vyprázdnění stolice
- parasympatikus: snižuje napětí vnitřního svěrače
- sympatikus: zvyšuje
- OBSTIPACE = chronická zácpa
- INKONTINENCE = neudržení stolice (povolování jen v době potřeby), s věkem se snižuje schopnost udržení stolice
- věkem se snižuje schopnost udržení stolice

Regulace sekreční aktivity motility

Řízeny :

1.humorálně (látkově)
2.nervově
- střevní NS tvoří síť neuronů uspořádaných dvou pletení – podslizniční a mezislizniční
- má významnou autonomii, považuje se za třetí část útrobní NS
- nervové řízení zprostředkovávají nervové pleteně ve stěně trávicí trubice pracují autonomně = samostatně a jsou po celé její délce, stali se třetí částí NS
- jsou tři součásti NS (sympatikus, parasympatikus, střevní = enterické nervové pleteně)
- střevní pleteně pracují reflexně, jsou v nich nervové buňky, které tlumí nebo stimulují motilitu
- aktivita těchto buněk závisí na informacích , které jsou přiváděny ze stěny střevní, z receptorů
- reagují na napnutí stěny trávicí trubice a složení tráveniny
- vlivy korové při psychické zátěži a emočních stavech přes tyto buňky ovlivňují trávení sympatikus a parasympatikus – když jsme v určité emoční situaci, v psychické zátěži, přes tuhle nervovou pleteň nám kůra mozková ovlivňuje činnost trávicí soustavy
1.) dostředivé vzruchy
- přicházejí k neuronům pletení z čidel stěny trávicí trubice, např. mechanoreceptorů (dráždí se při protažení a napínání stěny) a chemoreceptorů (citlivých vůči kyselosti a některým složkám potravy)
2.) neurony pletení vysílají odstředivé vzruchy k hladké svalovině a žlázám ve stěně trávicí soustavy a řídí jejich činnost
- v pleteních jsou nervové buňky stimulující , které zprostředkují zvýšení napětí nebo stah hladké svaloviny TS a aktivují sekreční buňky žlázek
- jsou tam i nervové buňky inhibiční, schopné oba děje tlumit
3.) vzruchy ze střevních pletení se současně šíří i do vyšších částí CNS
- ta uplatňuje svůj vliv na činnosti střevních nervových pletení prostřednictvím sympatiku a parasympatiku – oba systémy mají v pleteních svá zakončení
- sympatikus (s výjimkou svěračů) činnost trávicí soustavy snižuje a parasympatikus naopak

Šťávy
- sekreční aktivita, aby byla možno trávit
Motilita
- pohyb v dílčích částek hladké svaloviny

Řízení sekrece v trávicí soustavě
- sekrece v TS je řízeno

1.) nervově
- prostřednictvím střevního (enterického) nervového systému
a) NR – nepodmíněně reflexní sekreci,
- s nepodmíněným reflexním řízením jsme se narodili
- dáno, jestli že je v dutině ústní jídlo – aktivuje se nepodmíněná reflexní sekrece slin a žláz v ostatních úsecích TS
- připravuje TS na zpracování přijímané potravy
b) PR - podmíněně reflexní sekreci
- lze naučit, k sekreci trávicích žláz dochází pod vlivem zrakových, čichových, sluchových podmětů, slovem psaným i mluveným a představ
- smyslové orgány dráždí sekreční centrum v prodloužené míše
- abstraktní představy dráždí sekreční centrum v prodloužené míše z kůry mozkové
- podmíněně reflexní záleží na stupni nasycení
- NR a PR – cefalická

2.) humorálně
- prostřednictvím hormonů tvořených ve stěně trávicí soustavy :

a) žaludek
- spouští sekreci svých hormonů gastrin – to stimuluje produkci histamin a kyselina solná
- další hormon TS je sekretin snižuje produkci žaludečních šťáv, tvořící se v žaludku a dvanáctníku a zvyšuje se objem slinivkové trávicí šťávy – pankreatická šťáva a činí ji silně zásaditou (neutralizuje žaludeční kyselost)
- cholecystokinin se tvoří ve dvanáctníku a zvyšuje obsah trávicích enzymů
- produkci pankreatické ěťávy řídí sekretin a chylecystokinin (CC
Sekrece kyselé žaludeční šťávy
- Produkce kyselé žaludeční šťávy – díky přítomnosti kyseliny solné – HCl
1.) ukončuje účinek slinné alfa-amylázy v žaludku
2.) Mění neaktivní pepsinogen žaludeční šťávy v aktivní trávicí enzym pepsin, který zahajuje štěpení bílkovin na nižší štěpy
3.) vyvolává bobtnání vaziva - hlavně u bílkovin masa dochází k rozpadnutí snopečků v jednotlivá svalová vlákna snadno přístupné vlivu pepsinu
4.) podporuje vstřebávání železa a vápníku - převádí je z trojmocné formy do formy dvojmocné, schopné vstřebávat
5.) chrání vitamíny B1 B2 a C
6.) působí rovněž antimikrobiálně - s výjimkou virů, žaludeční šťávy ničí běžné mikroorganismy
Ochranná bariéra - slizniční (v žaludku)
- před vlivem žaludečních šťáv tedy HCl a pepsinu
1) nejdůležitější je dokonalé prokrvení
- tvoří látky, které prokrvení podporují a to hormon (místní) prostaglandiny
- protizánětlivé látky acylpyrin, brufen snižují prostaglandín a dochází k poškození, pokud se berou nalačno
- pufované preparáty obsahují složku, které chrání sliznici
2) hlen zásaditý na povrchu
3) bikarbonát vzniká ve velkém množství při tvorbě HCl spolu s hlenem
4) tělesné spoje epitelů sliznice, které brání průniku šťávy

b) pankreatická šťáva
- je to šťáva tenkého střeva, která je označována za šťávu slinivky břišní
- slinivka břišní (pankreas) tvoří silně zásaditou trávicí šťávu
- šťáva obsahuje hojně trávicích enzymů
1) enzym alfa-amyláza
- který pokračuje v dalším trávení škrobů na koncový produkt maltózu
2) enzymy pankreatické lipázy
- odštěpují v přítomnosti žluči mastné kyseliny z tukových látek (hlavně triacylglycerolů – zkr. TAG, který je v potravě nejvíce)
3) enzym tzv. proteolytické
- schopné štěpit bílkoviny (celkem tři), které slinivka vylučuje v neaktivní formě
- aktivují se až po příchodu do střeva: trypsinogen enterokinázou střevní šťávy na trypsin, trypsin aktivuje chymotrypsinogen na chymotripsin a prokarboxypeptidázu na karboxypeptidázu
- skupina těchto tří enzymů pokračuje v trávení bílkovinných štěpů na aminokyseliny

c) šťáva tlustého střeva
- rostou zde kvasné bakterie E.coli – přispívají příznivě, zkvašují vlákninu a tvoří vitamín B a K
- antibiotika ničí kvasné bakterie a i E.coli  tak ubývá vit.B a my vypadáme velmi bledě
- v tlustém střevě je vysoká produkce hlenu

d) šťáva tenkého střeva
1) silně zásaditá (likvidace kyselosti ze žaludku)
2) obsahuje trávicí enzym, který na kartáčkovém lemu střevních buněk (enterocyty) dokončují trávení bílkovinových štěpů na aminokyseliny a tzv. jednoduché cukry (disacharidů) na monosachyridy, jedná se o následující disacharidy: (trávení cukrů)
- cukr řepný(sacharóza), který se štěpí na fruktózu (cukr ovocný) a glukózu
- cukr mléčný (laktóza), štěpí na glukózu a galaktózu
- cukr sladový (maltóza) stěpený na dvě molekuly glukózy
3) tvoří se neustále, produkce se zvyšuje přítomností obsahu v t.s.bariéra střev
- proti průniku nerozštěpených bílkovin do krevního oběhu
- v dětství nedokonalá bariéra – reakce kopřivka (průnik alergenů na složky některé potravy
- ochrana dvanáctníku

e) šťáva tlustého střeva
- Šťáva má slabě zásaditou reakci
- tvoří vhodné prostudí pro růst bakteriálních kmenů E. coli, pro člověka velmi příznivých (saprofytických)
- jedná se o kmeny, které
1) produkují vitamíny skupiny B, vitamín K
2) má tzv. trofický vliv (růst a obnovu buněk podporující) na sliznici tlustého střeva
- t. s. osazeno i hnilobnými bakteriemi (střevní stěna je bariérou, chránění, aby se tyto bakterie nedostali do organismu)
- při hnití bílkovinových zbytků v t. s. vznikají některé jedovaté látky, některá jejich část se dostanou do oběhu, ale je zneškodněna (netoxikována) v játrech

Trávení živin
Živiny
- látky, ze kterých lze získat energii: cukry, tuky, bílkoviny
- nejsou to minerály ani vitamíny, ty mají jiné poslání

- hlavní částí, kde dochází k střebávání (resorpci) látek, je tenké střevo
Závisí na:
1) velikosti vstřebávací plochy
2) průtoku krve mízy slizniční tenkého střeva
- nebo dochází v dutině ústní (léky), žaludku (alkohol)
Trávení zahrnuje zpracování potravy :
1. mechanické – rozmělnění potravy a její promíchání s trávicími šťávami
2. chemické – pomocí trávicích šťáv obsahující enzymy jsou živiny štěpeny na jednodušší látky

V potravě přijímáme živiny v podobě :
bílkoviny
- skládá se za aminokyselin
tuky
- skládají se z mastných kyselin + další látky
- převažuje hlavně v potravě triacylglycelory (ze 3 mastných kyselin, a glycerolu = alkohol, nejčastěji v sádle)
- volné mastné kyseliny (v oleji)
- cholesterol
- fosfolipidy
cukry
- glukóza
- polysacharidy = škroboviny (řetězec glukóz)
- laktóza = mléčný cukr, maltóza = sladový cukr, sacharóza = řepný cukr (ten co používáme)
- glukóza, galaktóza, fruktóza
jak vstřebáváme v potravě
a) bílkoviny
- vstřebává se ve střevech – do krve – jater a dál dle potřeby
- musí být rozštěpeny na aminokyseliny jinak působí jako alergeny
- štěpení začíná v žaludku působením žaludečních šťáv, hlavně díky HCl – která aktivuje trávení enzymů potřebné pro štěpení bílkovin
- zdrojem speciálních bílkovin je maso (primární je složka HCl, nabobtnává snopečky masa)
- trávení pokračuje v tenkém střevě, má 3 části : pokračuje ve dvanáctníku díky pankreatickým šťávám, ty obsahují 3 enzymy trávící bílkoviny  šťáva tenkého střeva je vydávána ze stěny tenkého střeva, rozštěpí bílkoviny na aminokyseliny, ty pak na dílčí aminokyseliny, které jsou připraveny se vstřebat
- u malých dětí nedoštěpené složky mohou proniknout do oběhu a způsobit alergii
- jsou tedy ve střevě štěpeny na aminokyseliny, které jsou dále využívány především k syntéze nových bílkovin (stavebních bílkovin, hormonů, enzymů) – mohou také sloužit jako zdroj energie
b) tuky = lipidy
- ke štěpení dochází v žaludku – žaludeční šťáva má enzym, který odštěpuje tuky na jejich jednotlivé části mastné kyseliny jen u tuků emulgovaných rozptýlení do mikročásteček (jsou v mléce, maximálně najednou vypít jeden hrnek, káva s mlékem má dlouhodobý stimulační efekt, před spaním hrnek mléka je dobrý méně se odvápňují kosti neklesá hladina Ca v krvi)
- do dvanáctníku přitéká žluč, která tuky emulguje a pak se objeví efekt trávicí šťávy
- jsou vedle sacharidů dalším významným zdrojem energie buněk a stavební složkou buněčných membrán
- jejich metabolismus úzce souvisí s metabolismem sacharidů
- součástí potravy jsou především ve formě triacylglycerolů (esterů glycerolu vyšších mastných kyselin), které se ve střevě štěpí na glycerol a vyšší mastné kyseliny
c) cukry = sacharidy
- se vstřebávají po rozštěpení na koncové produkty trávení cukrů – glukóza, galaktóza, fruktóza
- sliny mají enzym, který zahajuje štěpení v dutině ústní, ale bez efektu – enzym přetrvává v trávenině asi ještě půl hodině po tom co je vpravena do žaludku, než se trávenina okyselí vlivem žaludečních šťáv
- dokončení na maltózu je až ve dvanáctníku, kde je velké množství vlastního enzymu, vznikající ve sliznici, který je štěpí
- k jednoduchým cukrům patří i dvojcukry, které se snadno rozštěpí a prudce zvýší tvorbu a výdej inzulínu  hypoglykémi x hyperglykémie
- jediným zdrojem energie pro buňku je glukóza
- jsou tedy ve střevě štěpeny až a monosacharidy
- klíčovou sloučeninou metabolismu sacharidů je glukóza – je nejpohotovější zdroj energie pro většinu tkání – v krvi je jí stálé množství (zvyšuje se po požití potravy)
- nadbytečná glukóza v játrech se přeměňuje na glykogen nebo na zásobní tuk
d) vitamíny
- vitamíny je skupin látek, které si lidský organismus nedovede sám syntetizovat a které jsou pro lidské tělo nezbytné
- účastní se hlavně chemických reakcí nejčastěji jako kofaktory enzymů
e)minerální látky
- nejdůležitější minerální látky jsou soli draslíku a sodíku, vápníku a hořčíku a dále fosforu
- minerální látky se musí nahrazovat z potravy, protože malé množství solí odchází z těla močí a různými druhy sekrece

Zásady správné výživy :
- složení stravy a stravovací návyky zásadním způsobem ovlivňují zdraví člověka
- nedodržování pravidel správné výživy se podílí na vzniku některých onemocnění (např.onemocnění srdce a cév, obezita, rakovina)
- zásady správné výživy shrnují doporučení :
1. jíst pravidelně, v menších dávkách, častěji za den, konzumovat pestrou stravu
2. redukovat příjem tuků (raději rostlinné tuky, mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, drůbež před vepřovým masem)
3. zvýšit konzumaci polysacharidů, tzn.celozrnné pečivo (raději chléb než bílé pečivo), luštěniny a naopak snížit příjem cukru
4. udržovat příjem bílkovin, hlavně živočišné
5. udržovat rovnováhu mezi příjmem potravy a energetickým výdejem, a tím přiměřenou tělesnou hmotnost
6. denně konzumovat čerstvou zeleninu, ovoce
7. dostatečně pít (pití kávy nezvyšuje denní spotřebu tekutin, upřednostňovat neslazené tekutiny)
8. snížit příjem soli na 6g denně a méně, její vyšší příjem je spojen se zvýšeným krevním tlakem a rizikem kardiovaskulárních chorob

Nemoci trávicí soustavy :
1. zubní kaz -  působením mikroorganismů, které pokrývají v tenké vrstvě povrch zubní skloviny  mikroorganismy způsobují rozklad sacharidů na organické kyseliny, které spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu
2. zubní povlak – obsahuje bakterie a organické kyseliny – lze je do značné míry odstraňovat zubním kartáčkem
3. vředová choroba – narušení sliznice žaludku nebo dvanáctníku způsobené ztrátou její odolnosti vůči trávicím šťávám
4. zácpa – obtížné, někdy nepravidelné vyprazdňování tuhé stolice, způsobeno nevhodným složením stravy (málo vlákniny)
5. průjem – časté vyprazdňování řídké, vodnaté stolice, způsobeno nesnášenlivostí některých potravin, infekcí atd.
6. apendicitida – zánět apendixu
7. infekční žloutenka (hepatitida) – virový zánět jater
8. cirhóza jater – odumírání jaterní tkáně a její nahrazování vazivem, vede k selhání funkcí jater, způsobeno např.chronickým alkoholismem nebo virovou inekcí
9. žlučové kameny – útvary  krystalizací některých solí v žlučníku
10. hemoroidy – žilní městky (varixy) – rozšířené žíly v oblasti konečníku, krvácí

liskapouste | 15:50

komentáře (1)

komentáře (1)

v 01.06.2008 10:58:29 sa říká...

tak tohle se mi libi =)

Přidej komentář