Jeho rty jsou jako med,

on jediný rozesíval svět.

Byl to kamarád, to všichni ví,

ale smích mu nikdo nevrátí.

Dával radost, dával zpěv,

dával vůni,bral nám hněv.

pak však přišlo zklamání,

už se smutku nebránil.

Nikdo ho už nevídal,

pak nám řekli, že si život vzal.

Vzpomínka na něj však zůstává dál


PROČ SE TO JEN MUSELO STÁT MĚ POŘAD NA TEBE MYSLIM MAM TĚ STALE V SRDÍČKU A TAM TAKE ZUSTANES CELY ŽIVOT KEŽ BYS TU BYL SEMNOU A POMAHAL MI VE SVYCH CHVILEK KEŽ BYSMĚ ZASE OBEJMUL A ŘEKL TO SE SPRAVI MAM TE RAD PROČ SI MUSEL JEN ZEMŘIT A MĚ TU NECHAT ZBOHEM napsal/a: milacek.roku 15:09 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář