ALEXANDER VELIKÝ | ZNÁMI PANOVNÍCI
 | Alexandr Velikýmakedonský králDatum narození: / datum úmrtí: přibližně 20.07.356 př.n.l. / 13.06.323 př.n.l. Místo narození: / místo úmrtí: Pella, Makedonie / Babylón Znamení: ----- | |
Životopis: [editovat životopis Alexandr Veliký]
Alexandr Veliký (známý též jako Alexandr Makedonský, užívá se také řeckého tvaru jména Alexandros). Narozen patrně 20. 7. 356 př. n. l. v Makedonii, zemřel 10. 6. 323 př. n. l. v Babylóně. Makedonský král a jeden z nejslavnějších vojevůdců vůbec.
Život
Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst.
Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii.
Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci.
Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy.
Počátek helénismu
Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin.
Život
Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst.
Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii.
Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci.
Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy.
Počátek helénismu
Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin.