KLEOPATRA | ZNÁMI PANOVNÍCI
Kleopatra VII.Egyptská královnaDatum narození: / datum úmrtí: přibližně 70 př.n.l. / 30 př.n.l. Místo narození: / místo úmrtí: / Alexandrie Znamení: ----- | ||
Životopis: [editovat životopis Kleopatra VII.]
Kleopatra Vll., egyptská královna, se narodila přibližně v roce 70 př.n.l.
V roce 51 př.n.l. začala vládnout Egyptu a ovládala celé Středomoří. Byla poslední panovnicí dynastie Ptolemaiovců. Patřila do dynastie Ptolemaiovců.
Kleopatra byla známá jako velmi vzdělaná Řekyně, hovořila několika jazyky, včetně afrických. Měla zásluhu na vzniku několika nádherných staveb – např. proslulý maják na ostrově Faru. Egyptská královna byla velmi zdatným a rázným politikem. Tvrdí se o ní, že nebyla příliš krásná, zejména její velký nos byl často kritizován.
Kleopatra se cítila být v úloze bohyně Isis. Božský původ znamenal v Egyptě politickou záležitost, která opravňovala k sňatkům s nejbližšími příbuznými – takovými, jaké Kleopatra formálně uzavřela se svými nevlastními bratry. Vždy však zdůrazňovala, že vládu nikdy nepřenechá nějakému mladšímu bratrovi.
Po otcově smrti, v době politických zmatků, byla Kleopatra nucena uprchnout do Horního Egypta a na čas odstoupit z vlády. Chtěla obnovit zašlou slávu Egypta. To však bylo možno jen s pomocí nemilovaných Římanů, kteří chtěli připojit Egypt ke své říši.
V roce 48 př.n.l. připlul Caesar do Alexandrie. Kleopatra k němu pronikla tajně zavinutá do koberce. Tím římského vojevůdce naprosto okouzlila.
Egypt byl bohatou říší, měl dobře organizovaný správní aparát a téměř moderní daňový a bankovní systém, věda a technika prožívala mocný rozkvět.
V roce 46 př.n.l. porodila Kleopatra syna Ptolemaia Caesariona a odcestovala do Říma. Po zavraždění Caesara umírá také Kleopatřin bratr. Poté se stane malý Caesarion spoluvládcem své matky.
V roce 41 př.n.l. se Kleopatra setkává v Tarsu s Antoniem. Ten podlehne jejímu kouzlu. Ona za vším vidí jen politickou záležitost. Později tito dva spolu plánují Řeckou říši, která by se vyrovnala Římské. Kleopatra porodí ještě jednoho syna.
Když Antonius v roce 34 triumfálně vtrhne do Alexandrie, přijímá ho Kleopatra na zlatém trůnu a je pojmenována „královnou králů“.
Kleopatra se cítila ohrožena Oktaviánem, který proti ní vedl krutý boj. Zen nakonec zbavuje Antonia hodnosti konzula, Kleopatře vyhlašuje válku a v roce 31 nad ní vítězí v bitvě u Acta. Kleopatře se podařilo uniknout a schovala se ve své hrobce. Antoniu v domnění, že je mrtvá, spáchá sebevraždu. Kleopatru nakonec Octavianus zajal a ona spáchala v roce 30 př.n.l. vraždu. Bohatý Egypt byl teď pro Římskou říši už zcela zajištěn a nadvláda Římanů začala
V roce 51 př.n.l. začala vládnout Egyptu a ovládala celé Středomoří. Byla poslední panovnicí dynastie Ptolemaiovců. Patřila do dynastie Ptolemaiovců.
Kleopatra byla známá jako velmi vzdělaná Řekyně, hovořila několika jazyky, včetně afrických. Měla zásluhu na vzniku několika nádherných staveb – např. proslulý maják na ostrově Faru. Egyptská královna byla velmi zdatným a rázným politikem. Tvrdí se o ní, že nebyla příliš krásná, zejména její velký nos byl často kritizován.
Kleopatra se cítila být v úloze bohyně Isis. Božský původ znamenal v Egyptě politickou záležitost, která opravňovala k sňatkům s nejbližšími příbuznými – takovými, jaké Kleopatra formálně uzavřela se svými nevlastními bratry. Vždy však zdůrazňovala, že vládu nikdy nepřenechá nějakému mladšímu bratrovi.
Po otcově smrti, v době politických zmatků, byla Kleopatra nucena uprchnout do Horního Egypta a na čas odstoupit z vlády. Chtěla obnovit zašlou slávu Egypta. To však bylo možno jen s pomocí nemilovaných Římanů, kteří chtěli připojit Egypt ke své říši.
V roce 48 př.n.l. připlul Caesar do Alexandrie. Kleopatra k němu pronikla tajně zavinutá do koberce. Tím římského vojevůdce naprosto okouzlila.
Egypt byl bohatou říší, měl dobře organizovaný správní aparát a téměř moderní daňový a bankovní systém, věda a technika prožívala mocný rozkvět.
V roce 46 př.n.l. porodila Kleopatra syna Ptolemaia Caesariona a odcestovala do Říma. Po zavraždění Caesara umírá také Kleopatřin bratr. Poté se stane malý Caesarion spoluvládcem své matky.
V roce 41 př.n.l. se Kleopatra setkává v Tarsu s Antoniem. Ten podlehne jejímu kouzlu. Ona za vším vidí jen politickou záležitost. Později tito dva spolu plánují Řeckou říši, která by se vyrovnala Římské. Kleopatra porodí ještě jednoho syna.
Když Antonius v roce 34 triumfálně vtrhne do Alexandrie, přijímá ho Kleopatra na zlatém trůnu a je pojmenována „královnou králů“.
Kleopatra se cítila ohrožena Oktaviánem, který proti ní vedl krutý boj. Zen nakonec zbavuje Antonia hodnosti konzula, Kleopatře vyhlašuje válku a v roce 31 nad ní vítězí v bitvě u Acta. Kleopatře se podařilo uniknout a schovala se ve své hrobce. Antoniu v domnění, že je mrtvá, spáchá sebevraždu. Kleopatru nakonec Octavianus zajal a ona spáchala v roce 30 př.n.l. vraždu. Bohatý Egypt byl teď pro Římskou říši už zcela zajištěn a nadvláda Římanů začala