18.Březen 2016
Utéct
Toužila jsem.. Tak moc jsem toužila po lásce, až jsem zapomněla ji dát.. Tak moc jsem chtěla být šťastná, že jsem byla sama sobě sobcem..vlastnost,kterou nesnáším,jsem si sama v sobě probudila.
Snažila jsem se o něco, co nebylo možné, já neposlouchala svůj vlastní instinkt..nechápu to..tak prázdná už jsem se dlouho necítila.
Nevytrvam..necitim..Je to jako peklo,ale studené.Hraju roli ,kterou po mě nikdo nechce, jsem jako cizinec ve vlastním těle..nevím kam jdu,co chci..neznám se, ztratila jsem mapu..
Když vyjdu,bojím se,mám strach že má naivita se objeví, že ji uvidí..budou se smát a já tam budu stát a dívat se jak se dívají,jak vidí tu ubohost která tam je.. Jak uvidí jak jsem zranitelná a slabá a budou dál dál dál se smát..až..se rozbrečim a uteču.. Uteču pryč, od všech a od všeho..
..protože mít rád, to slovo,ten cit,ta možnost, tu pro mě nikdy nebude...
Můj strach mi to nedovolí...
Autor: millisek v 22:59 |
Komentáře (0):