V mé vlasti je hora.

V mé vlasti je řeka.

Pojď se mnou.

Na horu vylézá noc.

Do řeky se potápí hlad.

Pojď se mnou.

Kdo jsou ti, již trpí?

Nevím, patří však ke mně.

Pojď se mnou.

Nevím, ale volají mě

a říkají mi: "Trpíme."

Pojď se mnou.

A říkají mi: "Tvůj lid,

tvůj nešťastný lid

mezi horou a řekou,

s hladem a bolestmi,

nechce bojovat sám,

čeká na tebe, příteli."

Ach, ty, již miluji,

malé, rudé zrnko obilí,

boj bude tvrdý,

život bude tvrdý,

ale ty půjdeš se mnou.