ze života
Jsem úplně mimo, jsem prostě v prdeli jen tak sedím, koukám do blba a před sebou se mi promítá film.přesně, pořád si vybavuji ten jeho úsměv a ty polibky je za čtyři minuty čtyři a budou hrát fotbal, potřebuji to někomu říct, ale ty nejsi doma, Terka a ani Martina nejsou doma a já to už nemůžu držet v sobě, je fakt, že všechno je vždycky pokaždé silnější, alespoň kdyby se mi z hlavy vymazal ten jeho obraz….vidím ho, jak má zavřené oči a ve tváři blažený výraz a pak jak se usmívá a směje a jak líbá a ty polibky patřili jen a jen mě..ani nevidím na ty klávesy už píšu skoro poslepu mam jen kalno, tak už hrajou a tak v osm to budou všichni rozebírat, ale já doufám, že ne…nevěřím, že je Jirka taková kurva….třeba už to vědí, ne určitě ne….Wenca říkal, že moje poprvé bude vlastně podruhé…jsem ráda že je to nádhernej kluk jako je Jirka., ale povahu by měl mít lepší..tak tohle jsem psala Tereze, nic se od tý doby nezměnilo, jo vlastně jo, ale to už vis, byla to prej jen sazka.vsadil se můj bejvalej, schodou okolností jeho nej kámosh David s Jirkou, ze mě Jirka dostane do půl hodky ven….byla jsem v patek v Dublinu a zahulila, 3 špeky, on tak ale nebyl..byla jsem, v píči ale díky tý trávě to uteklo…ale zato sobota tam byla ani mě nepozdravil jen jednou jsme tancovali v kroužku…nejprv se na mě nedíval, ale pak jo , chvílemi, pak tancoval na ploužáky s nejakou blonczkou…svinak…pak sel zahulit a padil domů…reknu ti, ze z plevy jsem ještě porad vedle, ale ted asi miluju Čermiho, chci ho. fakt děsne moc nemůžu bez něho být….koukám na jeho fotku a porad brečim….uz musim do školy, tak papapa mishulka…
