....je to o Něm a o Ní...chvilka samoty...bylo ze mě "nic"...celek bez dvou polovin..ta jedna je na půl zpátky,takže je z ní momentálně vlastně čtvrtina a ta druhá ... já nevim..nejspíš už se nevrátí no =(...aale život jde dál, musíme něco ztratit, aby to něco uvolnilo místo pro něco novýho...akorát je těžký se s tou ztrátou smířit...
Kdysi dávno v srdcích našich bývali jsme "MY", pak se všechno zahalilo do hluboké tmy. Oba ve mě nicku vidí, co se to zas děje? On mě z duše nenávidí. Ona se mi směje. Potrestána za cit vroucí sedím v cele bezeslova. Pomozte mi od nemoci prosím v slzách zas a znova.