...o ztělesněné spontánnosti budící ve mě kapičku života..

Jsme dva černí havrani, symbol žaloduší. Jsme Ti, jenž vždy by naslouchali, byť byli by hluší. Veselí a přesto v smutku obrazově vnímáni. Havrani, co pro životy nemaj žádné nadání. A přeci máme křídla a přeci létáme a ikdyž žíti neumíme, nikdy svůj boj nevzdáme.