28.Prosinec 2008
....ani nevíš slečno B, jak je to těžký..jak je těžký si Tě zakázat...právě teď dělam něco, co se mi příčí....něco, co se mi hnusí...já za tebou DOLEJZAM!!!....to nesmim...nemůžu..nechci..
..jedna hloupá hádka..pitomá hádka...s pitomym důvodem..všechno to bylo jednoduše pitomý!!zbytečný..hloupý..bezdůvodný..to už je teď jedno.
Až teprve pak jsem si uvědomila, jak jsem ti ublížila, když jsi tam seděla na tý zastávce, koukala na mě a já jsem se tam bezdůvodně dilinsky smála. Koukala jsi na mě a já to věděla. Chtěla jsem, aby to vypadalo, jako bys mi byla ukradená a evidentně to fungovalo...kdyby ne, všechno by teď snad bylo jako dřív.
Nevim, jestli je to tak lepší. Když jsi tu ještě byla, nedávalo mi to smysl. Sama víš, že jsem ti jednou napsala, že to bylo zbytečný, že nemělo význam se s tebou bavit.Až když něco ztratíme, uvědomíme si cenu té věci, ale poněkud pozdě.
Nevěděla jsem, jaká je cena opravdovýho přátelství,vždycky to bylo totiž jenom jako a tentokrát možná taky, ale i jako má svojí cenu a já vim až teď, jakou.
Dřív jsem ti psala, že bych to chtěla zpátky. Jenže po každym našem ICQ rozhvoru jsem si uvědomila, že yb to nic nezměnilo. Proč? Protože jsme to my, kdo se změnil. Je to jako v matematickym příkladu, jakmile změníš dva členy příkladu, vyjde Ti uplně jinej výsledek. Vždycky dojdu k závěru, že by to nejspíš nemělo cenu, nějak se "usmířit", myslim, že by to bylo suchý, jen by jsme se zdravili, pač máš už prostě jinej svět - ten svuj - a já to vim. Po každý týhle úvaze si zakážu o tobě přemejšlet. Přemejšlet o tom, co by bylo kdyby. Na chvíli mam zakázáno, chodit na tvopje profili, blogy, psát ti na ICQ, protože bych tam stejně našla akorát naší jedinou společnou fotku s obrovskym nápisem tvojí iniciativy - THE END!!! Nic jinýho...žádná vzpomínka, žádná naděje, prostě jenom THE END... a víš co??Asi máš pravdu, už je to zbytečný. Je zbytečný snažit se spojit bod A s bodem B, když bod B odmítá.
Já vim, že to budeš číst, a taky vim, že ikdybys to nečetla, všechny tyhle věci víš až moc dobře. Jen nechápu proč chodíš na ten blog, když už nechceš...proč to všecko chceš, když tě to už vlastně nezajímá..??..Tak proč??