...je fajn mít velou rodinu...ale jenom, když drží spolu..jinak je to an nic

T Kde je ti konec? E Kam jsi zas zmizela? T Ty jsi ta nejlepší, I ikdyž jsi dospělá. T Ulita stejná, A však jádro se mění.. T Člověk, co miloval, I dávno tam není. M Oblaka kouře, A hromady lží, C sbal si svý věci, E a zase jdi. CH Nech naší rodinu zas v klidu žít, O toho, kdo odešel, neumíš nahradit! M To dobrý nevidíš, A vždycky jsem ta špatná, M vzpomínka na štěstí I je mnohem víc než matná. B Vzpomínáš ?Tenkrát, R to se to žilo. Á Co z toho všeho Š nám dneska zbylo? K Nevidíš, neslyšíš, jsi slepej láskou, O oči máš navždycky překrytý páskou... B V nevlastním pokoji A jsem prý jen v pronájmu, B však ty jsi ta jediná, I kdo nemá mě v nezájmu. JSME JAKO VÁZA, ROZBITÁ NA KOUSKY, JSME JAKO PAŘÍŽ, V NÍŽ SE NEMLUVÍ FRANCOUZKY. ÚŽASNÁ, BRILANTNÍ, PERFEKTNÍ RODINA, PERFEKTNÍ ZÁZEMÍ, TAM VŠECHNO ZAČÍNÁ...