...obyčejná...smyšlená...

Sedával tam na rohu

každé chladné ráno,

coby důkaz toho,

že všem není dáno.

Stále se jen usmíval,

byť neměl co k hladu

a s pevnou vůlí proplétal se

milionem hadů.

Byl to blázen - zapomněl,

že dnes se nikdo nedělí,

že milosrdní lidé

přece dávno vymřeli.

Kam se ztratil či jak zemřel

dnes už nikdo neví,

však jeho smích tam na tom rohu

stále ještě sedí.