Já a Adam (jak to vlastně začalo)

Já a Adam (jak to vlastně začalo) 10.Březen 2008

No jo.Tak to už chodí.Nová škola,nevé kámošky,nové známosti.Tak to má skoro každý.U mě to tak ze začátku nebylo.Přestup ni gympl jsem brala jako nejhorší věc v životě.Tehdy jsem ale vubec netušila,jak šeredně jsem se mýlila.
Nejdříve jsem měla děsný deprese.Takový život mě nebavil a rozhodla jsem se,že s tím musím něco udělat.
Změnila jsem styl oblékání,začala se bavit s holkama ve třídě.Jejich názor na mě byl jediný "Naty,já tě nepoznávám!!Ze začátku divná a teď veselá holka která baví všechny kolem"...No jo...Ukázala jsem své pravé já.A až potom jsem se začala ohlížet po klucích.Kluci v naší třídě jsou obecně elita města Kladna,to se musí nechat
Mě se ale nejvíc líbil Adam.Adam který hál v partě stejnou roli jako já.Adam který se umí tak krásně usmívat.Prostě (teď už muj )Adam.
Jednoho dne jsem to už nevydržela a přes chat jsem mu to....jaksi řekla mno.Týden bylo ticho.Pamatuju si to jakoby to bylo včera.Přesně o týden mi přišla divná sms,která obsahovala smajla....no takovýho smajla.
Od tý doby sme spolu chodili.Asi po měsíci jsem se s Adamem rozešla.Na dva dny.Víc bych to nevydržela .Chtěla jsem od něj moc a proto když jsme spolu zase začali chodit jsem přebrala větší část iniciativy v našem vztahu já ....Teď jsme spolu....mno pátym měsícem....Výročí neslavíme,protože ani jeden z nás si nepamatuje,kdy to přesně začalo.Šťastný měsíc:Listopad.
Mno jsme to prostě my.S Adamem jsem zjistila,že ve vzathu je nejduležitější duvěra.Když se jednou rozejdeme (ale já jako každá holka doufám,ať to vydrží co nejdýl ) nikdy na ten vztah nezapomenu,protože jsem se v něm hodně naučila a pořád učím. I luv ya...................