Tímto článkem bych se s vámi chtěl podělit o své zážitky z této vynikjící pařby. Takže ma to začinat 18:00 ale my (Tomaš, Magi, Beci, a ja) sme přišli až na 19:00 takže se začlo až v těch 7. Vejdeme tedy do sálu a vyberem si stůl, který se nám po chvíli přestane líbit, a tak se stěhujem jinam. Na úvod měl pan profesor Hruška nějakou řeč co uvidime a tak. No a potom následovala taková trapná série trapných scének nějaké Lípy slezské (taky trapné). No jako mělo to být asi vtipné, nebo nevím co autoři zamýšleli aby to bylo ale vtipné to moc nebylo. No nevadi. Potom přišel Tai tak sme pokecali (všichni), a řikal že Kristian je ještě doma. Následoval výsměch Kristianovi resp. Motovi (on ma toho symbionta takže na něho musime brat ohled). Pak přišel aji Kristian s Motem (je to jedna a tatáž osoba) a zase sme kecali zašli sme pro pivko. Tomaš mezitim byl venku a donesl citron (kódové označení), tak sme si dali. No a pak se to rozjelo a nabralo to pekelný spád.  No tak sme si dali do nosa a delirium na sebe nenachalo dlouho čekat. Je to velice zvláštní stav a je poměrně zajímavý. Člověk může normalně myslet ale to co dělá je mu vlastně jedno, nemá žádné zábrany a říká to co chce nebo to co si myslí ale jinak by to neřekl. Sice se mu trochu otupí motorické schopnosti ale to je jedno. Všecho je vám jedno a s každým se bez problémů dáte do řeči i když ho vůbec neznáte. Jak říkám je to dobré, ale je to špatné. No takže to byl stručný popis deliria a teď už k průběhu. Seznámil sem se s mnoha novýma lidma ale problém je v tom že nevim s kým. Par vim ale jinak už moc ne. No jak říkám bylo jich hodně (). Pak následoval tanec a řvaní z důvodu radosti která nás všechny prostoupila. Samozřejmě také informačně vlice "hodnotné" rozhovory nesmím opomenout. Chudak Tai nam chtěl ukázat parkour ale bohužel si natloukl protože to sviňské zábradlí strašně klouzalo (venku totiž pršelo). No a pak se nám ztratil. Tak sme ho hledali ale on šel už domů. No taky se mi ztratil můj čejn, teď sem velice smutný a tento den zůstane v mé paměti zapsán černým písmem. Pry sem ho někomu dal. Nechapu proč, vždyť je znak našeho Bratrstva. Ale kousek sem našel někde pod stolem. Aspoň něco, ale i tak mi půlka furt chybí. Je to asi vinou Zla. Potom sme zasem trsali no a pak sme jeli dom. Na závěr bych jenom rád doplnil že to bylo dobré, ale špatné. Takže respekt