Nedá se tady pořádně nic napsat... všechno do hranic 250 znaků...
Člověk by měl o sobě něco sdělit více, než svým zjevem. To co je na fotce je možné vidět hned. A duše? Povaha?
....................................
Krása těla je jako sláva, krása duše je věčná Siddhártha Guatama- Budha
....................................
Tak to prsknu sem...
Stále platné Intro:
Nic z toho, co si tady přečteš není jednotvárné tak, jak se zdá. Melancholie není odrazem ducha, ale pouze shodou příčin.
....................................
Má povaha?
Pálí víc než slunce mraky, láva hory či tmu pochodeň, topí mě v ní taky, je ukrutná jak slz povodeň. Je milá, protivná, čilá, hrdá i drzá a neví si rady, když jí urazím, dopustím se zrady. Když mne opustí a přijde fantazii rozkvétají sady. Je veselá, upovídaná i žádoucí, potřebuji jí, akorát že je asi matoucí. Je nedočkavá, svazující trpělivá snad okouzlující a občas zlá, něžná, sportující, romantická běžná ale celá má…
Takový mráček jsem já…
....................................
Co tady hledám odpověď nedám...
Snad čekám na rybku maskovanou, čekám na ni se zlatou udicí, hodil jsem ji sice moc stranou, přesto jsem rybář věřící. Až se mi bude chtít, pak navinu vlasec jedině, splním ji tři přání co bude mít a upeču si ji při svíčce na víně...
Na co tady chytám?- kdyby jste se ptaly, rád vás tou otázkou uvítám, chytám teď na stín žížaly. Všem lovkyním těla.- trpělivost přináší růže. Chyťte si na svůj stín jiného muže...
....................................
PS: Jsem zdání co klame... I když v dešti slz z modrých mraků,- je to tanec sportovního vlka. Nedejte se zmást.... :-)) napsal/a: modry_mracek 01:42 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář