morcatko08

Pokračování příspěvku zmaaateeeek je tady...V září jsem normálně nastoupila na intr.sice až o tejden později,protože ten první tejden sem promarodila s horečkama...Hned jak jsem vlezla do pokoje,mi bylo jasné,že jsme v plné sestavě a moje obava naštěstí byla zbytečná..To jsem ještě nevěděla,co se stane 1.10.

Nejdříve k  tomu,co mi řekla Nikky o týden dřív v neděli..Otázka co má dělat,že má zajištěnou práci,která ji baví a že chce odejít ze školy,ale že neví,jak to má podat doma,aby to vzali a vše bylo v klidu,že neví,jak to říct Lukyně-moje 2.spolubydlící..svůj názor jsem ji k tomu řekla,stejně tak,jako ji ho do hlavy tluču už od prváku...Ať si udělá aspoň střední a neblne,že makat může potom...Bohužel tvrdohlavost a síla jít za svým snem byla silnější..

1.10.měla dojet do školy podepsat  papíry o ukončení studia..dojet s rodičema,u kterých už týden nebydlí,přespávala kde mohla a makala u jednoho pochybnýho šefika..ten den se nás ředitelka ptala,jestli odchází ze své vůle nebo zase rodiče a jestli je má přemlouvat atd...v životě jsem nepoznala lepšího kantora,kterej by své žáky bral i jinak než žáky..naše ředitelka vždy pomůže,at už za ní zajdem s čímkoliv..taková naše máma..když se dozvěděla,že je to z Nikky strany,tak posmutněla,ale stejně se snažila..bohužel bez úspěchu..Nikky jsem ten den viděla asi 10minut a stačilo mi to k tomu,abych se přesvědčila v tom,že není dobré,že odchází,že si ten život vážně zničí..Co mi říkala ten den mi stačilo..

Teď žiju v naprosté nejistotě,jestli je vůbec naživu,kde spí,jestli má co jíst a pít,jestli ji nikdo neublížil atd..

Snad vše dopadne dobře a jednou bude šťastná a nebude litovat toho co udělala,ale strach o jedniho z nejlepších přátel je šíleně velkej a bolestivej..