zmaaateeeek | můj všední živůtek
Člověk si někdy připadá,že je v jiném těle, s jinou duší a s úúúplně cizím mozkem...Nevím proč,ale připadám si děsně nesvá,zmatená až divná..
Nechápu některé věci co dělám,co říkám...,ale vím,že je tak cítím..
Možná ztratim jednoho z nej.človíčků na světě..hodně pro mě znamená a na intru mě vždy držel nad vodou.Dva roky ve strachu,dva roky čekání,jestli se už vážně nikdy neuvidíme..říkalo se,že jedna z nás tu školu určitě opustí.Myslely jsme,že do konce druháku se spolu nedostaneme...Skoro se tak jednou stalo..Byl to ten nejdelší tejden jakej jsem kdy zažila,než sem se dozvěděla,že se na školu vrátí...Sakra zvládly jsme druhák(půl střední školy za náma),tak snad ji zvládneme celou ne??jee kdyby šlo o známky,tak si pískám,ale rodiče někdy dělají naprosto nepohopitelné věci..a co teprve když ten človíček sám už se nechce vrátit?
Nevím..nebývá mi nic jiného než jen čekat jak to vše dopadne a jestli ji 2.září uvidim..
Je to člověk,kterýmu naprosto věřim a považuju za opravdového přítele...
Dlouhá doba ještě.. aje šíleně těžké si uvědomit,že sem ji na konci roku viděla možná naposled....