U vody

Je pátek, pátek je tichých bláznů čas

v chvatu a s láskou ja plním auto zas

Hotovo vyrážím mizím pryč z města

k té řece plné ryb je tak krásná cesta

Tolikrát jsem jel tou prašnou pěšinou

tolikrát se těšil na řeku s krajinou

Než poprvé nahodím kochám se pohledem

usedám v křesle s kávou a nadhledem

Nadhledem nad spěchem nad smogem měst

já útěk si zvolil tam kde kus přírody jest

Tam kde je ticho  kde vážka na stulík sedá

kde drozd pro mládata svou žížalu hledá

Tam kde vidět je každičký obláček

tam kde mi nad hlavou přelétá lednáček

Třpytící slunce na hladině a měsíce jas

já viděl už mockrát a chci vidět zas

Hvězdy a červánky tu své představení hrají

hluboká řeka svou hojnost ryb tají

Jen občas tu kapřík ocasem pl ácne 

a štička ouklejku  prohání

tohle vše to patří k svítání

Miluji ten vzduch soulad a klid

Vždyt láska k přírodě je snad taky cit...