U vody
Je pátek, pátek je tichých bláznů čas
v chvatu a s láskou ja plním auto zas
Hotovo vyrážím mizím pryč z města
k té řece plné ryb je tak krásná cesta
Tolikrát jsem jel tou prašnou pěšinou
tolikrát se těšil na řeku s krajinou
Než poprvé nahodím kochám se pohledem
usedám v křesle s kávou a nadhledem
Nadhledem nad spěchem nad smogem měst
já útěk si zvolil tam kde kus přírody jest
Tam kde je ticho kde vážka na stulík sedá
kde drozd pro mládata svou žížalu hledá
Tam kde vidět je každičký obláček
tam kde mi nad hlavou přelétá lednáček
Třpytící slunce na hladině a měsíce jas
já viděl už mockrát a chci vidět zas
Hvězdy a červánky tu své představení hrají
hluboká řeka svou hojnost ryb tají
Jen občas tu kapřík ocasem pl ácne
a štička ouklejku prohání
tohle vše to patří k svítání
Miluji ten vzduch soulad a klid
Vždyt láska k přírodě je snad taky cit...