v dlaních myšlenek   07.Březen 2007






Přišla myšlenka,
Drží tvé city v dlaních
Malíčky se dotýká vzpomínek
Prsteníčky promítá vše do přítomnosti
Prostředníčky zapálí oheň nebo plamínek
Ukazováčky spálí všechny jiné myšlenky až zbydou jen kosti
kosti co tě drží při zemi když ta myšlenka tě odnáší časem zpět
Když toužíš něco smazat a něco znova opakovat,vytvořit si vlastní svět.
A palci?
V lepším případě spouští smích někdy i záchvat smíchu
V horším slzy,na těle kazajku z citů kde smích se schovává se za přetvářkou
jen jak sněhová vločka na chvilku pro ostatní zazáří ale na tvářích studí a zmizí na kožichu
Záleží na myšlence která tě má ve svých rukou zdali je pro štěstí vůdcem nebo překážkou

Má myšlenka má ruce ledové jak smrtka
Studí mě a pálí zároveň
Je nemilosrdná jak lavina prudká
A veselé myšlenky i s kostmi spálí ten oheň

Ovládá mě a já se marně bráním
Chci utéci a nemám kam
zoufale útočiště sháním
Vím že sem v pasti už to znám
Nepřišla poprvé, drží mě ve svých rukou každou chvílí
Sotva mě nechá nadechnout se
Ale má touha zapomenout každým dnem sílí
A veselé myšlenky s ohněm rvou se
A snad příjde den kdy smích, nebude skrývat přetvářka ale naděje
U které nebude jen pár vloček ale přímo vánice smíchu
A oheň této myšlenky uhasí…





napsal/a: mrshka17 11:14 | Link komentáře (0)



být sám  





Být sám není jen sedět na židli v prázdném bytě
Být sám můžeš být uprostřed přeplněného náměstí
Být sám je pocit co stále ubíjí tě
Být sám je opravdové neštěstí.

Smutek tě zamkl v cele, zhasl světla, týrá tvou duši
Nehorší je, že časem se už ani nebráníš
Kdo nepoznal samotu jen težko tuší
Jak moc se otevřít lidem bojíš

Nic nemá cenu proč se snažit
Nic nemá cenu proč si nalhávat
Nic nemá cenu už nemáš si čeho vážit
Nic nemá cenu to je věta z které se je těžké dostávat

Otázky „proč“ jsou časté ale nic nevyřeší
Slzy jsou hosté a úsměv už nepotěší

Co teď?
Prosíte mlčky o pomoc kohokoli
Jak přelézt tu ohromnou zeď?
Proč smích najednou tak bolí?
Pocit jak slepec na poli co hledá cestu zašpiněnou holí
jak zaprášená nádoba ve spodních poličkách starého skladu
Jak spadlý list ze stromu řítící se po vodě k vodopádu
Jak prázdné ramínko v přeplněné skříni
Pavučina ve zlatem vyzdobené síni
Pocit- že jsi sám


čas pomáhá ale i více drtí
Na samotu není lék
Samota je pro duši smrtí

A přece existuje jedno „ale“
Něco co vlastní každý z nás
Víra v naději a snaha jsou hvězdy na životním bále
Touha vidět kolik svět skrývá krás
Moc dobře víš, že nejsi sám kdo je sám
I já a spousta jiných bojují proti samotě
Jak rytíř postav se proti zlým temnotám
Bojovat za své cíle je důležité v životě

Sama nevím co poradit,sedím ve stejné cele
můj trest za příliš velkou důvěru a lásku
Říkám si proč já?
A hned si odpovídám na otázku
Protože připustím svou prohru a nesnažím se dál
Vím že se mám snažit ale i já mám strach
V životě špatně skončil kdo se znova začít bál

A proto s batůžkem plným odhodlání vstupuji na startovní čáru
Kolena se mi ještě trochu třesou
sil mám málo
ale čím víc se přiblížím tím jsem silnější
naděje a víra mě na ramenech ponesou
tak sem řekla a tak se taky stane
…………………………….
Být sám je opravdu neštěstí
Ale každý to může změnit
Když si začne okolí a hlavně sám sebe cenit
Stačí věřit a občas se usmát jen tak pro sebe do zrcadla
Ať už se kvůli čemukoli Cítíš že tě někdo vytrhl ze země
A žízníš po někom kdo ti porozumí a pomůže jako se to stalo mě
Když člověk kterého jsem milovala způsobil že jsem málem zvadla
Nenech se, spusť kořeny a mnohem silnější než byly doteď
Začni znova s čistým štítem, jak se říká
Nepodceň co píšu pokud se tě tahle báseň týká
Pomoc je v přírodě i v lidech kolem nás
I ty chceš Přestat být sám?Teď je ten správný čas napsal/a: mrshka17 11:13 | Link komentáře (0)



duše  





Co je to vlastně duše?
Nelze to vysvětlit jednoduše
Já si sním duši jako dům
Dům s mnoha pokoji
Každý pokoj patří různým snům
Které se často propojí
Když se svítí v pokoji zamilovanosti
Často je světlo i v pokoji radosti
Když ale tma obývá pokoj kde je smích?
Zhasne se v pokojích předešlých
světlo je pozitivní pro mou duši
Tma vše pozitivní ruší
V některých pokojích světlo nikdy nevyčerpá své síly
Jsou to centra mého „domu“
Třeba pokoj přátelství, alespoň doufám, věřím tomu.
V jiných se zas rozsvěcí na počkání,
U mě třeba rodina a konečně ta pravá láska
Máte podobná přání?

U mě se stále někde rozsvěcuje a zhasíná
I u vás? Určitě nejsem jediná.
Můj dům ke spokojenosti,
Ale i zlosti.
Více než já řídí okolnosti
A to dosti.
Jsou lidé kteří mi ublížili
I lidé kterým věřím
Jsou myšlenky které kéž by nebyly
I hezké vzpomínky, které si střežím

Je nutné, když chceme aby v některých pokojích žárovky svítili a hřály
Abychom o ně pečovali.
Každý je sám strůjcem svého štěstí
někdy si sám hází pod nohy klestí.
Duše je křehká věc
A vytvořit jí krásnou a silnou trvá i mnoho let
Než ucítíš sladkou vůni, když otevřeš žhavou pec
Mnohokrát předtím něco spálíš a trpká chuť nahradí chuť jako med.
Když přirovnávám duši ke koláči v peci nebo obrovskému domu
pak mohu říci, že chováním svým
Mohu zhasnout v pokoji někomu jemu nejdražším
A spálit i veškerou snahu a práci
Kterou obětoval když začal péci.
Když špatné skutky naší duše budou držet půst
Naše duše bude do krásy a síly růst.
napsal/a: mrshka17 11:12 | Link komentáře (0)



depka  


Depka

Láska?to je jen pro blbce léčka
Prej krásnej pocit, to radši polibek éčka
Éčko živá voda co ti proudí krví
A přesto i smrtka co ti život zmrví
Ale být závislý na jiným člověku
To je teprve průser – to je láska nebezpečná past
Už nevěřím žádným polibkům ani doteku
To radši drogy nebo chlast
Pij a pij a pij
a totálně se zlij
Kdo si zaslouží že ho chceš s láskou obejmout?
pouze tupláček píva!
Často tak vyřešíš problémy ale i chlast svině bývá
Ale radši uchlastat se k smrti
Než láska!! Co takhle ve vodce utonutí?
Proč ne lásku?
Ty údajný miláčkové tě jen využívaj sráči
Chlastej, fetuj ale vyhni se lásce radši
Hlavně neposlouchej ty hajzlíky co říkaj věř svým snům
Žiletku do žrádla takovým kreténům
Oni sami tomu nevěří
A jestli jo?
Jsou cenný tak lidojedům k večeři.
Protože splněný sny jsou nechutný kecy
Jen čekáš a čekáš a život tě mezitím smaží v peci
Myslíš že nesmysly tu povídám?
Je jen otázka času kdy na to příjdeš sám
Tvý nevinný kamarádi?
Jsou jen jedovatí hadi
A který jsou fajn?
Ty co si daj denně aspoň 30 lain
Denně je moc? Kdyby týdně
Stejně jsou na tom bídně
Ale aspoň je to chrání před láskou
Jestli je to lepší?přiznávám to je pro mě otázkou
Holky jsou kurvy a chlapy zas jen čůráni
Všichni dobrý k tomu jen si zašukat po práci
Že ty nepatříš mezi ně?
Jen se netvař tak nevinně
budeš to popírat dál?
Tak to si sám sebe ještě nepoznal
Nevidíš tu přetvářku v tvým okolí?
Tak až se probereš a tak u vidíš a svědomí ti být svině dovolí
Protože ty mrdky kolem tebe si to zaslouží
Pořád se mnou nesouhlasíš?
Co si myslíš? Že jsi Ježíš Kristus a všechny kolem spasíš?
Tak tuhle naivitu koukej ze sebe smejt
Pak poznáš na jaký zkurvený planetě musíš bejt
Poznáš že po smrti půjdeš do nebe
když si budeš vším jen sebe
že chceš stejně lásku?
No kámo , láska je jak sníst úžasný jídlo a pak do konce života blejt zvratky
Tak děkuj drogám a chlastu že dělaj život krátký.
Ale pravda je že chlast i drogy jsou na tom stejně
Jako to super jídlo vysrat a do smrti válet se v tom lejně
Je to tak, na jedný straně láska na druhý chlast a drogy stojí
obě strany mi vadí
co způsobilo myšlenku mojí?
To že obojí se tváří skvěle a pak tě to zradí
Ale co dělat bez drogy, chlastu?nehledat teda lásku?
To je má odpověď na otázku:
Jasan nezkusit nic by asi byla nuda
Tak se postav na pole drog, chlastu , lásky nebo obojího
Ale počítej s tím že jednou ti rupne pod nohama půda
A pochopíš text dopisu mýho
Furt nesouhlasíš?
Tak to teď asi jednu z těhle věcí máš
Ale až o to příjdeš nebo tě to zničí a že to bude brzy
Jen v duchu přiznáš „kurva ty pravdu znáš“
Sklopíš oči a zatlačíš slzy…



napsal/a: mrshka17 11:11 | Link komentáře (0)



veřejné blafy  


Básnička pro Štěpánku-základní škola byla sem magor


Na zahrádce u lesíka
šuká kohout trpaslíka
o pár metrů dále
mrdá Michal krále
panenku mačká svojí
Štěpa co se těch dvou bojí
až skončí polohu ze zadu
Příjde Štěpa na řadu
Štěpa se brání nechce
ale to nejde lehce
vytáhne z píči kudlu
uřízne jim jejich šmudlu
kluci jak zahlédli kudlu,mají náhle strach
utekli rychle zbyl po nich jen prach
Štěpa se rozhodla na ně srát
A odešla domů spát
Tu ale zahlédla zase kluky
Z ucha si vytáhla pánvičku
Nalíčí na ně pastičku
Jen co se otevřou dvířka
Rozplácne jim jejich řízka
Jenže kluci cítí past
Místo štěpy chytaj chlast
Ožerou se do němoty
skáčou spolu přeze ploty
Štěpa toho využije
Na hlavu se jim vychčije
To hned kluky probere
a pořádně nasere
Vytáhnou si svoje péra
Štěpa zažije bombardéra…

: Za tuhle básničku se fakt stydimje hrozná ale slíbila sem že jí sem dám mimochodem psala sem to asi v 6 třídě!!teď už sem opravdu v pořádku
napsal/a: mrshka17 11:10 | Link komentáře (0)


< Novější články