noccc

05.Prosinec 2007

Noc

*

Zas bloudím i přes to, že jsem na jednom místě.

Neumím nemyslet na nic nebo přemýšlet čistě.

Tak nějak čistá a nevinná na okamžik být,

aspoň na chvilku myšlenky z povrchu smýt.

*

Usnout, mít hezkej sen,

probudit se a mít fajn den,

to přece není tak velký přání.

Schovám si hlavu do svých dlaní.

*

Teď se otrokem svý hlavy stávám,

povel ke spánku jí dávám,

a ona dělá, že ke mně nepatří

a sny že nikdy nespatří.

*

Ale brzo se mi to podaří,

rozmar mého mozku mi to nezmaří.

Zasním se, bude se mi o něčem zdát,

už nebudu v noci sama u okna stát.

*

Noc je zvláštně osamělá,

tichá, jakoby hlas neměla.

Myslím, že její tichý hlas šeptá, 

mluví, naslouchá, ale nikdy se neptá.

*

Zas šeptavou tmou moje myšlenky kráčí,

má hlava jen únavu přiznat ráčí,

ale spánek k sobě pustit nechce,

to jí nejde tak lehce.

*

Samota noci vkrádá se ke mně pod peřinu,

prý se jen ohřeje, na vteřinu.

Ale zdrží se dlouho, je to má stará známá

a svejma kecama mnou hezky mává.

napsal/a: music-girl 19:16 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář