Kafe a cigára
Nebudu psát o tomhle filmu, ne že by za to nestál, tak to určitě není, je to výborný film se skvělým obsazením.
Jde spíš o to kafe. V dnešní době běžný člověk vidí kafe tak akorát pomletý (kromě těch co v rámci šetření kupují klasickou zrnkovou Standardku) a řeší, jestli koupit Tchibo, nebo raději Jacobs (instantní kávu záměrně neberu v potaz). Takové kafe si pak donesou domů, či do práce, a známe to všichni, hrnek, lžička té pomletiny, rychlovarka, zalejt, případně osladit, ano, mlsné jazýčky ještě smetánku, a už se ta vůně line, mmm...
Jsem držka zmlsaná, asi už od narození, a tak mě samozřejmě tato jednoduchá a rychlá procedura přestala po chvilce vyhovovat. Jsem odkojený na zelené jacobsce připravované v tátově kávovaru, to jen pro pořádek. Aktivní pití kávy jsem začal onou klasickou Standardkou, džezvu (nádoba na vaření kávy) jsem neměl, stačil mi větší plecháček. Asi bych měl podotknout pro ty co neví, turecká káva se vaří trošku jinak, než jsme u nás zvyklí, vaří se v džezvě, což je nádoba se širokým dnem zužující se až k úzkému hrdlu, do ní se naleje studená voda, nasype na prach pomleté kafe (ta hrubost je důležitá, jinak se káva dostatečně nevyluhuje) a dá se vařit, totiž pouze vzkypět, vařit se nemá. Standardka takto připravená měla tak odlišnou chuť, že jsem u ní chvilku zůstal. No, co budu povídat, začaly se otevírat obchody s čaji a kávou... a to už bylo jiný kafe. Brazilie, Nikaragua, Kolumbie, Equador, Honduras, Costa Rica, Haiti, Indonésie, Sumatra, Nigerie, Etiopie.... tolik míst, tolik chutí, jedna lehká ostřejší, druhá hutná, jedna voní po čokoládě, druhá po oříšcích, třetí po ovoci, květech... když zavřete oči a pozvolna, zhluboka pouštíte do nosu to aroma čerstvě pomleté kávy... hmmm... koncert...
Ovšem po pár letech jsem sklouzl opět do onoho stereotypu, "hrnek, lžička té pomletiny, rychlovarka, zalejt, osladit", není totiž vždycky po ruce sporák, v práci ani toho času není. Navíc káva se postupně stavala silnější a silnější, lžičku jsem vyměnil za lžíci. Denně litr kávy co sotva teče jak je silná. Tak jsem si včera řekl, dost. Cigár jsem se zbavil, nebylo to jednoduchý, nekuřákem se člověk nestane, jen narodí. Dnes mám první den abstinence, neříkám, že už nikdy, to je blbost, jen aspoň měsíc, nebo dva....
První den, a už mě bolí hlava, jsem nervní, za kafe bych snad i zabil....
Drogy jsou hnus, ale chutnají báječně.
