Líbej mně jako by to bylo naposled,
svlíkni ze mně slzy a to hned.
Vnímej vůni, co zůstala a bude v nás,
bez tebe stůnů, nevnímám kouzlo krás.
Jsi jak touha, co miluje se s vášní mýho těla,
minuta dlouhá, ale já to takhle chtěla.
Noříš se do mně jako vztek do zkřivenýho úsměvu,
až na pokraj vášně tě svým chtíčem doženu.
Splýváme v jeden pouhej okamžik,
ani ti nestihnu říct dík.
Jseš pro mně něco, co pohlcuje mně a drtí zároven.
Umírám pro tebe a cítím jen v duši stín a v srdci ohen.
Touha má k tobě je nekonečná a marně čekám, až mi řekneš, že byla, jsem a budu jedinečná.


Tahle básnička byla složena v mírném duševním rozpoložení, kdo mi byl inspirací si nechám pro sebe.A když budete číst mezi řádky , tak možná i poznáte, jaká ve skutečnosti jsem.