Pubertálním výlevům zdar

Ach jo !

Jaký nás děti asi chtějí dospělí mít? Samostatný, skoro dospělý lidi nebo slepě poslouchající otroky? Občas mi připadá, že , tak jako všichni, neví, co mají chtít. Člověk se chvíli chová jako oni a dostane vynadáno, pak poslouchá (pouze si jejich přání pozmění k obrazu svému) a je taky průšvih. Když se jich ptáme, jak se tedy máme chovat, odpoví, že úměrně svému věku, jak to je, to už nedodají. Možná je to tím, že lidé jsou různí. Pravdou, ale zůstává, že jakékoli omezování je v našem věku nežádoucí. I když mohou být dobře míněné.