Christine:

Ve spánku mi zpíval,

ve snech přicházel-

- ten hlas, který mě volá a šeptá mé jméno.

A sním opět, nyní, když jsem našla Fantoma Opery ? -

- Je tu, uvnitř mé mysli.

Phantom:

Zpívej se mnou ještě jednou

náš zvláštní duet,

má moc nad tebou

stále sílí.

A ačkoli se ode mne odvracíš,

abys věnovala pohled zpět,

Fantom Opery je tady,

uvnitř tvé mysli.

Christine:

Ti, kteří viděli tvou tvář

se ve strachu stáhli zpět,

já jsem ta maska, kterou nosíš...

Phantom:

...jsem to já, koho slyší.

Oba:

Můj/tvůj duch a můj/tvůj hlas,

se spojily v jedno.

Fantom Opery je tady,

uvnitř mé/tvé mysli.

Hlasy:

Je tady - Fantom Opery!

Christine:

Je tady - Fantom Opery!

Phantom:

Zpívej, můj Anděli hudby!

Zpívej, můj Anděli!

Zpívej pro mě,

zpívej, můj Anděli!

Zpívej pro mě!

Přivedl jsem tě sem,

do tohoto místa, kde vládne sladká hudba,

do tohoto království, kde všichni musí ctít hudbu,

hudbu.

Ty jsi sem přišla,

za jedním cílem a jedním osamělým.

Od toho okamžiku, kdy jsem tě poprvé uslyšel zpívat,

potřeboval jsem tě,

abys mi sloužila, zpívala,

pro mou hudbu,

mou hudbu.