Mysli na mě, mysli na mě laskavě,

až si řekneme sbohem,

Připomeň si mě jednou za čas,

prosím, slib mi, že se pokusíš.

Až zjistíš, že opět zatoužíš

své srdce vzít zpět a být volný,

jestliže najdeš okamžik,

věnuj myšlenku na mě.

Nikdy jsme netvrdili,

že naše láska je nehynoucí

či neměnná jak moře,

ale jestli si stále pamatuješ,

zastav se a mysli na mě.

Mysli na všechny věci,

které jsme sdíleli a viděli,

nepřemýšlej o věcech, které by mohly být.

Mysli na mě,

mysli na mě, jak se probouzím,

tiše a odevzdaně.

Představ si mě,

usilovně se snažící dostat tě ze své mysli.

Vzpomeň si zpět na ty dny,

připomeň si ty časy,

mysli na věci, které nikdy spolu neprožijeme-

- nebude však dne, kdy já nebudu myslet na tebe.

Raoul:

Je to snad? Je to snad Christine?

Dávno, zdá se to tak dávno,

jak mladí a nevinní jsme byli,

ona si mě asi nepamatuje,

ale já ji ano.

Christine:

Květiny vadnou,

mizí i letní ovoce,

Jsou na tom stejně jako my,

ale prosím, slib mi, že někdy,

na mě budeš myslet.