Christine:

Kdysi jsi byl mým jedním společníkem,

Byl jsi vším, co něco znamená.

Kdysi jsi byl přítel a otec-

- pak se můj svět zhroutil.

Přeji si, abys tu nějakým způsobem opět byl,

přeji si, abys byl blízko.

Někdy se zdá,

právě když sním,

že nějak bys tu mohl být.

Přeji si, abych směla opět slyšet tvůj hlas,

vím, že už nikdy nebudu mít tu možnost.

Sním o tobě,

neporadíš mi, co mám dělat,

dělat to, o čem jsi snil, že toho mohu dosáhnout.

Překrásné zvony a vyřezávaní andělé,

chladní a velkolepí-

- zdá se, že pro tebe špatní společníci-

- neboť ty jsi byl srdečný a laskavý.

Příliš mnoho let,

co zaháním pláč,

proč jen nemůže minulost zemřít?

Přeji si, abys tu nějakým způsobem opět byl,

vím, musíme se rozloučit.

Pokus se odpustit,

nauč mě žít,

dej mi sílu zkoušet stále a znovu.

Už žádné vzpomínky,

žádný tichý pláč,

žádné pohledy na ztracená léta.

Pomoz mi říct Sbohem!