No to zase byl seriál hodně uhozenejch dní! Místo Rock4People polehávání doma s teploměrem a horkým čajem. Aspoň teda že ten čtvrtek a pátek propršel, jinak to byla dost katastrofa. Ale stejně lidi, co tam byli řikali, že to bylo hodně dobrý. Mobily sme žhavili fest a když šly nejlepší kousky, třeba od Toy Dolls, tak mi volali a poslouchala sem s nima. To nebylo špatný...Jinak sem ale prostě smolka

A za všechno asi může ta brigoška, kde sem hned na začátku chytla ňákýho vira… Zase sem ale ty volný dny mohla ležet a popřemejšlet o všem okolo sebe. Takový ty věci, na který člověk nemá v tom frmolu přes rok moc času. Je to jako stroj času … lednovej rozchod s Markem, březnový peklíčko doma, takže úvahy jak dklouho ještě bydlet s našima nebo co dělat příští rok po škole?...Dobře si to v klidu poskládat v hlavě, to je to co teďka potřebuju. I v tý práci se při nošení krabic jde schovat do sebe a dát si masáž mozku.