Jen tak...   19.Září 2007


Nebreč on ti za to nestoj , všechno jednou přebolí , všechno , ať už je to cokoliv. Že tě naučil lásce , to bavit se jen chtěl , teď neřekl ti ani slovo a jen tiše odešel.

Všechna bolest a ta z lásky , jednou přebolí. Jen doufám že to bude brzy , snad co nejdříve , aby mé srdce bylo schopno ještě někdy někoho milovat.

Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň , malý rozdmýchá , velký uhasí.

Pro lásku není důležité , aby lidé k sobě se hodili , ale aby byly spolu šťastni.

Láska má odpustit a né proklínat.

Láska má být prožitkem nikoliv mukou.

Lásku nepoznáme v okamžik , kdy nalezneme dokonalého člověka , ale v okamžiku , kdy ho jako takového začneme vidět.

Bojím se jako ditě kterému zhasli světlo , ale doufám , že si rožnu sama.

Nikdy neztrácej naději , naděje umírá poslední.

Láska počítá hodiny , jako měsíce , dny , jako léta , a každá chvilička osamění je celý věk.

Láska přichází když ji nečekáme , odchází když ji potřebujem.

Je možné milovat a přitom nebýt šťastný. Je možné být šťastný a nemilovat. Ale milovat a být šťastný , to by byl zázrak.

napsal/a: patulena 18:31 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář