pragboy19

A je to tady.  Stalo se něco co jsem si nepřál. Po vážnivých debatách jsem se "asi" rozešel se svojí "láskou".... V tuto chvíli nevím jestli je to definitivní, ale vidím to bledě. Tuto osobu jsem měl moc rád. Byl jsem s ní více než rok a půl. Je to kus mého mladého života. Bohužel jsi nevzpomínám, jak náš vztah začal, ale od začátku tvrdím že to není láska. Tohoto človíčka jsem měl vždy moc a moc rád. Ale to hlavní jsem nepoznal. A to asi co je to láska..

Nikdy znamená opravdu nikdy. Ani dříve. Tak vlastně ani nevím jak má vypadat. Možná jsem byl zamilovaný, možná ne.

POKUD HO OPRAVDU ZTRATÍM, NEVÍM CO BUDU DÁL DĚLAT. Byl pro mě vším pro co jsem žil. Každý den jsem se na něj usmíval, chodili na procházky, krásné romantické večeře, krásné výlety v čechách, ale také do zahraničí.... je toho opravdu spousty.

Ach jo, na jednu stranu nechci, aby tato krásná idilka skončila. Nadruhou stranu si to přeju. Mám toho človíčka nesmírně rád a moc si ho vážím. V hodně případech mi pomohl, ale musím uznat, že je na můj vkus moc inteligentní. Nevím jak to pojmout. Nikdy se choval arogantně. Nedívá se kolem sebe a ubližuje asi nevědomky ostatním. Chrání si především svoji čest a konto. Málo kdy se o něco rzdělí a nedej bůh, pokud je to jeho.

Mnohokrát jsem i schoválal slzy za tím, jaké má arogantní chování. Bohužel já jsem jiný. Já bych pro své přátele udělal první poslední. Ikdyž bych třeba potom neměl na chleba, ale vždy bych se jim snažil pomoci. To on takový není a asi nebude jiný.

Strašně moc ho ovlivňuje jeho kamarád, na kterého dal více než na mě.
Je to škoda, protože jestli to opravdu skončí, tak..... nevím co bude dál.