Nedohledno".. | prckovo básně"..
Vidím hodně lidí,
z nichž každý má svůj osud,
někteří z nich vidí,
co neviděli dosud.
Někdo pocit měl,
že smutno je mu v duši,
někdo pocit měl,
že samota ho ruší,
Nevíš kolikrát,
co bude za pár let
jediné, co víš,
nejistý je svět,
kde spojují se řeky
spojují se v jednu,
tečou dál a dál,
a končí v nedohlednu.
