Rty".. | prckovo básně"..
"Rty"...prý je to jen sval.
Tvé rty,
které mi osud navždy vzal,
tak voňavé a sladké,
tak vlhce jemné a hladké,
v úsměvu zvlněné,
slasti roztoužené,
něžnost slibující,
ty mé ochutnávající,
krásná slůvka šeptající,
vášnivě milující...
Tvé rty,
o kterých se mi stále zdává,
teď je dokonale znám.
Jsou mlčící a najednou odmítavé,
kterým přesto patří i vyznání mé.
Šeptám ti těmi svými,
bolesti zkřivenými,
že ve snech tvé rty hladím
a slaným líbáním je svádím....
Tvé rty,
které mi osud navždy vzal,
tak voňavé a sladké,
tak vlhce jemné a hladké,
v úsměvu zvlněné,
slasti roztoužené,
něžnost slibující,
ty mé ochutnávající,
krásná slůvka šeptající,
vášnivě milující...
Tvé rty,
o kterých se mi stále zdává,
teď je dokonale znám.
Jsou mlčící a najednou odmítavé,
kterým přesto patří i vyznání mé.
Šeptám ti těmi svými,
bolesti zkřivenými,
že ve snech tvé rty hladím
a slaným líbáním je svádím....