14.Prosinec 2010

...naposledy se vzeprel osudu ...

... mosty byly zboreny a on nevstoupil dvakrat do stejny reky a zustal vernej svy osobni hrdosti ... tentokrat uz byly plamenaci opravdu blizko ... zhluboka se nadechl a vykrocil pravou ... ne, ze by mu to kdy pomohlo ... tak ti preju hodne stesti

04.Listopad 2010

Petr a krwawa krawa ...

petr soustredene zvykal kousek krwavy kravy od vcerejska a premejslel jestli mu neco bude chybet ... a napadaly ho jen tri veci ... takhle dobrej steak kterej si sam udelat neumi, cista domacnost a jeji cistejch smich kdyz se smali spolu podobnej krawinam ... a pak jeste sance na malou Petu a malyho Karlicka ... but i'm higher ... a tak se nalogoval na stranky toho prima hotelu, vytocil cislo svy nejlepsi defky a vyplnil zadost o ucast v jejim zivote ... aby nakonec s ledovym klidem ledovym Moet zapil Prozac ... zivot je hra ... a ja jdu do dalsiho kola ...

26.Říjen 2010

svet nepatril nikomu kdo nebyl hrac ...

ve ctyri hodiny rano se vzbudil, nemoh spat a mohla za to ona , tak jako za vsecko co se delo v jeho zivote v poslednich ctrnacti dnech ... koukal se do stropu, kdyz si vsim modryho blikajiciho svetla jeho mobilu upozornujici ho na prichozi zpravu ... vedel od koho bude a dokonce vedel co tam bude, a tak chvili se divat nechtel, aby si nekazil tu iluzi, ale zvedavost ho jednou proste zabije a navic vedel ze svet nepatril nikomu kdo nebyl hrac ...

takze kdyz si to potom precetl v tom blogu vod ty holky co ji znal sotva dva mesice, jeji podprahovou zpravu,  jen se usmal a predstavil si ji jak hleda pekny snurkovy plavky, aby se mu u bazenu libila ... ;)

sama pred sebou se neschovas ... sebe si dycky poneses sebou, alenko ... bohudik

12.Říjen 2010

oneway to casablanca ...10.Ríjen 2003


utery odpoledne... dopsal ten dopis a uvolnene vydechl...no, uvolnene...zase se snazil vysvetlit to, co se vysvetlit neda ... zmackal ho a zavolal ji ... chtel ji slyset ...
kdyz to zvedla, citil ze to zvladne , bylo to prece tak jednoduchy ... jenze ted to bylo jiny , ten pocit uz dlouho nezazil, neco pres tri roky priblizne ... priblizne, snazil se to samozrejme vymazat  a uz to tedy nevedel  presne ... dari se mi to , pomyslel si ;o)
... chvili se snazil bejt nenucene vtipnej , trosku drzej a trosku milej ... tak jak si myslel ze by se ji to mohlo libit ... hrala s nim tu hru, libilo se ji to taky  ... hrajeme si radi, my co se citime jeste jako deti a on nechtel bejt dospelej a ona byla jeste dite , tak co ... zalezi na tom ???
vyrusil ho pes ... pluto byl posledni dobou nejakej smutnej ... znervoznovalo ho to, protoze nevedel co s tim ma delat, tusil sice ze to je tim ze neni porad doma a ze on je pak sam, ale neumel to resit, cekal ze se to vyresi samo a tady a ted je k tomu vhodna chvile ...
... v letadle se potom citil dobre ... pozdravil se s letuskou, kterou od videni znal a spiklenecky na ni mrkl ... za tricet vterin uz sedeli v bizzu a popijeli welcome drink ... bylo to prumerny sampansky, ale kdyz pit sampansky je preci zalezitost vkusu a postoje k zivotu a tak se usmal a tuknul si s ni ... pokolikate uz ? , pomyslel si kdyz se mu zacal motat jazyk ... podival  se dozadu smerem k nouzovymu vychodu a pak sjel pohledem od jejich oci dolu ... postavu mela neskutecnou a ona to vedela ... pokousel se predstavit jake to asi bude az s ni bude deset let , ale nepodarilo se mu to ... ostatne na tom nezalezelo, protoze realita byla silnejsi nez vsechny jeho predstavy a mozek mu prestaval fungovat ... miloval se s ni dvakrat a pritom se mu zdalo ze se znaji odjakziva , jakoby vzdycky znala muj zivot, dusi, telo i mou bolest ...
Casablanca, chtela tam a on ji to splnil ... nevedel, jestli to za to stoji , nebo ne, cena byla to posledni na cem mu ted zalezelo ... i kdyz vedel ze ji poznal nedavno ... pres to vsechno za nej jako vzdycky rozhodl osud a on se rozhodl ze to zase riskne ... byl prece strelec  ...
polibil ji a vubec nebyl zvedavej co se stane pak ... 
bylo to vsechno uz stejne dany ... cekala jeho dite, ale to mu mela rict az pristanou ....
 
a jak to tedy bylo v tom dopise ??? ... chapter one ... love is a splendid thing ... all you need is love
 
 
/ty kteri nechapou, tech se to netyka ... a ty kteri chapou, dobre jim tak ;o)/

KDE JE MALY PRINC ??

Takze jsem si jistej. VRATIL SE.

Prisel k ni, smal se, ma zlate vlasky a neodpovida na otazky. Dal si nacas, takze to uz neni dite. Je to ON. …ostatne, ani to nepopira…

Vyrostl a se zmenil,…vsichni se menime. Podle mne si umanul, ze se z Maleho prince ma stat Princ na bilem koni. Jenomze to je uplne jiny pribeh, takze v tom ma trosku zmatek.

Vzal si svoji bedynku s oveckou a zacal se shanet po krasne princezne. Tak to totiz je. Princ osvobodi krasnou zakletou princeznu a ta mu je za to siiilene vdecna a ziji spolu stastni na veky veku.

Brzy pochopil, ze k tomu, aby uhnal nejakou pysnou princeznu, potrebuje kazdopadne kone. Presneji, potrebuje kone, zamek a korunu. I v jinem poradi, na poradi nezalezi. Aby si mohl poridit vsechno, co ma poradny princ mit, tak zacal budovat svou karieru. Uprimne receno, nevim kudy se toulal. Znate to, ale  Maly princ na otazky neodpovida, …a i kdyby, verte mi, nebyli by jste z toho moudrejsi, protoze neni tak uplne jasne, kde se prolinaji hranice skutecnosti a fantazie. Faktem je, ze si poridil opravdu vzecneho kone, hezky zamek, a obcas si tedy mohl nasadit tu korunu. Samozrejme se ihned ohlasily i princezny ! Jenomze jak poznat tu pravou !?

…. tuhle kapitolu vynecham, povypravi vam ji sam, jestli bude mit chut podelit se se svymi zkusenostmi.

Takze po ruznych zajimavych, vsednich i nevsednich zazitcich, je tady znova. A znova by potreboval nejakou tu princeznu. Ale pozor!! Neni to jednoduche. Ptate se proc? Prozradim vam to, ale jenom vam. Hlavne mu to prosim vas nerikejte, mohl by z toho byt smutny, a to bych opravdu nerad.

Problem je, podle meho nazoru v tom, ze on se citi byt ten nadherny Princ na bilem koni, po kterem touzi kazda krasna pysna princezna. Jenomze, to tak neni. (…nehlede na to, ze o kone uz prisel).  Je stale ten Maly princ s bednickou a oveckou, a jeho srdce touzi po svoji ruzi. Ta ruze, ktera je na prvni pohled obycejna a podoba se dalsim statisicum ruzi. (Ona to nevi, mysli si, ze je jedinecna a jedina v celem vesmiru. On pravdu zna, ale nemuze ji to prozradit,…umrela by.)
Maler je ale, ze ON NEVI, ze staci obycejna ruze. Chce princeznu, protoze on je princ. “Obycejna” …pozor, samozrejme, ze neni tak uplne obycejna. Ma jedinecnou vuni, ktera te omami, je neskromna a rozmazlena, mozna i trochu hloupa, ale ma ho rada a rozumi mu.

Vlastne si ted uvedomuji, proc ONA ma rada Maleho prince,…protoze je jedinecny. Princu na bilem koni  poznala spoustu,….nejak kone nemusi…. Okouzluje ji “jednoduchost”, postata.
Souhlasim, tohle by mohlo byt alibi pro nekoho, kdo pohrda princem, protoze by o ne stejne zady princ neoprel ani kolo, ale to neni JEJI pripad. (Mam dukazy, ktere tady ale neminim zverejnovat.) Jednoduse tomu duverujte.

Myslim, ze aby byl Maly princ opravdu stastny, nesmi vybirat mezi princeznami, …musi najit svoji ruzi mezi kvetinami….
Pozna ji podle vune, az uciti tu vuni, kterou bude chtit aby byl provoneny cely jeho zivot, tak to je ta jeho ruze, kterou hleda, po ktere touzi jeho srdce. Jeji vune je essence zivota, postata existence.

Je ale mozne, ze prave ted potrebuje princeznu. V tom pripade mu nezbyva, nez si zase poridit nejakeho poradneho hrebce. Princezny totiz zboznuji hrebce!

 

vosy litaj kdyz jim chtej utrhnout kridla ...

... snazila se zdolat hladke sklo, ale i kdyz to uz chvilema vypadalo, ze se udrzi, zradny kristal vypovedel poslusnost a zakon treni dostal svemu slovu... Je jako ty ...
Na co sou ji kridla, na co zihadlo a zluto-cerny dres, ktery budi respekt. Je zavrena v kristalu a nemuze delat nic. I kdyby se ji snad podarilo vysplhat az nahoru a zdolat kristalove steny, narazi na dno, ktere ji srazi zpatky na podlozku...
Leda snad, ze by nekdo ... treba ne zrovna nahodou ... nadzvedl kristalovou sklenicku ... jeste prece zbyva trochu casu ... jeste neni pozde ... 

Postavil se a sel do kuchyne, uvarit si caj ... pomeranc se skorici. Kdyz zalival sacek s cajem, premyslel, co by ji asi vzal. Sahl po kostce cukru a kapl na ni kapku caje. Treba to oceni. Vzdycky milovaly moji cukrovou vatu ... Pomalu se vracel ke krbu.
 Napil se caje a slastne vychutnaval rozpoustejici se kostku cukru vonici po pomerancich a skorici ... a dival se na jeji obraz v mobilu ...

... Nevim, nejak se nemuzu rozhodnout ... budu potrebovat vic casu ... tak to rikala ?
... protoze do 35ti, tak to rikal ten Chinan, ne ? A Ona se v kristalu zacinala pomalu dusit ... mohla by to stihnout ...
...  nektery vosy uletej jeste nez jim utrhnou kridla ... :-)

Jin a Jang

petr se probudil po obede ... pres zatazeny okno rucnikem prosvitalo odpoledni slunce a
nekde dole v obejvaku kriceli lidi ...
barak kterej kdysi koupil proto aby v nem vychoval sedm deti a vzorna manzelka mu v nem varila
 svickovou s domacim knedlikem byl plnej cizich lidi
... bolela ho hlava po tom mnozstvi panaku co tam do sebe kopnul, aby se tam vubec bavil
... nejaka zuzka, katka, cernoska, bylo mu to fuk ... osudu neporucis a ve viru udalosti to
(i se) opravdu prestavam zvladat ... no aspon ze nelezi u me v posteli, pomyslel si ...

melo to bejt dobry, party roku, X prece prijede jednou za rok ...
zatim tam sedel a v mobilu se mu hromadily portrety sebe samotnyho
ktery tak rad posilal memeskou vsem co vo to nestoji ...

vedel ze potrebuje vypadnout a dusil se ... nestacilo mu kazdej den chodit do prace,
vydelavat prachy aby si koupil vysneny faro, mit dum nebo byt, jezdit 2 krat za rok na dovolenou, jednou k mori a jednou na hory ...

neni usedlej zajistenej typ s bytem v cihlovy novostavbe, kterej bude dalsich 20let splacet,
 nejlepe na metru aby to mel do prace blizko, nema slabost pro televizi, pivo, lednici,
teply ponozky, sousedku, a sex kde jedina povolena poloha je misionarska a to pod perinou a se
stazenyma roletama

potreboval vypadnout ... od tech vsech lidi co nemaj vlastni nazor a probiraj
jen to co se delo na party, popripade u nich doma v obejvaku ... nesnasel tricka replay,
audiny es neco, ani nezajem o cokoliv vyssiho nez to jak sbalit peknou rostenku a
vydelat hodne love ...

v zivote pomerne rychle zjistil ze cerny kocky se daj vochocit a nebo ulovit, ale nikdy
ne zkrotit, byl sice klasickej jestitnej chlap, ale umel priznat chybu ... a udelal jich dost ...
minimalne tehdy kdy ji chtel do trojky s letuskou na zachode letadla

vedel ze potrebuje vypadnout, protoze navrat z afriky petr a rallyboy nezvladli ...
od doby co se vylodil zase v CR se zacina schylovat ke katastrofe ...
momentalnim dusledkem vsech udalosti je total confusion, disorientace a schizofrenie
v pokrocilem stadiu ... disbalanced Jin a Jang


vsem co pochopili dekuju ...  a tem co ne, tem se neomlouvam ... taky sem byl obcas nechapavej

proc sem tady ...

Proc jsme TADY … prolog


Poslední mesíc me hodne zmenil, a protože všichni se meníme a všechno je otázkou vývoje …, tak po weekendovem dni a noci strávené v centru jsem, posilnen dvema Mojity a vodkou se spoustou citronu a citronové štávy, po té, co jsem barmance na baru nechal svy telefonní císlo a mailovou adresu, i když nemá pro me tu správnou plemennou hodnotu, a prosel „malou Prahou“, dospel k tomu, že je potreba opet šlápnout na kurí oko a pokracovat ve svém deníku … protože Všechno, cím nekdo vyniká, ci se liší, získává mu neprátele. Clovek musí být zcela prumerný, pak je oblíben. (O. Wilde) a já oblíbenej bejt nechci, jsem, jakej jsem … tecka
Mimochodem víte, že Oscar Wilde napsal tu nejúžasnejší pohádku o lásce? Jmenuje se Slavík a ruže a vrele doporucuji …


Proc jsme TADY … smysl života


Nekterí z nás (snad ti méne štastnejší, kterí to mají v osudu psáno) se ve svém živote dostanou do životní etapy, kdy už stihli všechno, co kdy chteli … dosáhli urcité pozice, procestovali svet, precetli všechny knizky, zhlédli všechny filmy, znají svuj styl hudby, vedí co chtejí a jsou spokojení s pozicí, na které jsou … v ocích okolí i svých jsou (nebo by meli být) „na vrcholu“, nechybí jim nic, mají všechno, o co kdy usilovali a co je motivovalo … ale oni sami vedí, že sice mají všechno, ale zároven nemají nic , to mi verte ;o)… a zacínají teda premýšlet o tom, co je smyslem života … vetšina o tom premýšlí, i když ten jejich „vrchol“  ješte nenastal, a tak jsou štastnejší, protože je ješte neco žene kupredu …
 taky jsem o tom hodne premýšlel, a i když muj vrchol ješte nenastal, takže se za ním drápu, abych ukojil svy ego, mám za sebou období, kdy jsem chtel bejt kosmonautem, dostat Nobelovku, pokorit Huascarán … nakonec jsem ale zjistil, že bejt kosmonautem je blbost, kdyz nase republika nema rakety, že Nobelovka je sice fajn, vaše deti se o me budou ucit ve svých ucebnicích, ale já budu mít jenom zarámovanej papír nad svým pracovním stolem  a pokorit Huascarán je taky výzva, ale je to preci jen  kopec a proc se na nej drápat, když možná hezcí rozhled budu mít z Letny kam vyjedu autem … a pomalu spejete k nihilismu a následne k alkoholismu … pokud si neuvedomíte, že prežití je hodnoceno jen a pouze z hlediska genu … a všichni jsme tady jen a jen proto, abysme prežili ...
Tedy abychom meli potomka a tím zajistili šírení svých genu do dalších generací …

 

Takže proc jsem TADY a proc miluju lvi  a  plamenaky ...


Jednoduše proto, abych tu i já splnil svuj úkol, který ode me ocekává prírodní výber. Abych posunul svy geny do další generace a aby další generace posunula mé geny . Proto chápu obavu mý mamy a jeji nátlak na to, abych si už konecne našel životního partnera, protože i ona chce, aby se kruh uzavrel.
Zatím hledám vysokej standard, abych si zajistil ty správny a úspešny potomky, ale pokud nebudu úspešnej, casem rezignuju. Stanu se bratrem svedku Jehovových, kde mi pridelí partnera, a pak budete moct vídat mé fotky na stránkách Strážní veže, na jedné strane štastne se usmívající moje zena s  plamenakem, na další strane štastne se usmívající Já se lvem ;o)
… i já skoncím nakonec zavrenej v najemnim 2+1, zena mi bude žehlit košile, budu chodit do Sálu království a pokud ke mne bude jeji plamenak milostiv, budu casem vychovávat díte, které treba nebude mít tak vysokej standard, jakej bych mu chtel doprát, ale i tak ponese polovinu mejch genu, které pujdou dál a já splním svuj úkol, i když nevyhraju „na plny cáre“.

Zatím ale hraju, protože život je hra a my hrajem, abysme neprohráli … a já mám porád ješte dost sil hrát dál … ješte porád si mužu vybirat ;o)