žiju
04.Květen 2007
Mám své místo
zakopané před pohledy
mrtvých panenek...
mám své touhy
vylomené z pantů
bojácnosti
není to dlouho
co se bojím
otevírat dveře prázdného bytu...
zvu se dále
hlouběji do sebe
tápu...
šeptám si ve tmě
slova co pronikají
skrz všechny štíty
a nejsem jediný
kdo z toho
může žít...
zakopané před pohledy
mrtvých panenek...
mám své touhy
vylomené z pantů
bojácnosti
není to dlouho
co se bojím
otevírat dveře prázdného bytu...
zvu se dále
hlouběji do sebe
tápu...
šeptám si ve tmě
slova co pronikají
skrz všechny štíty
a nejsem jediný
kdo z toho
může žít...
Autor: risi007 v 13:54, |
Komentáře (0):
« Domů
Přidej komentář