Všechno to vypadá dobře až na tu blbou práci.Možná že to až moc prožívám, ale neni mě jedno že jsem momentálně nezaměstnanej.Teda... vždycky mě to jedno bylo, ale teď mě to dost sere. I když se něco rýsuje a vypadá to tak, že tu práci budu mít. I tak mě to docela schízuje, protože jediná moje jistota, je bohužel nejistota. Ale to je asi v tomhle státě normální. Mno doufám že to všechno dobře dopadne a já tu práci budu mít, pokud možno co nejdřív abych mohl zase normálně žít a neskončit, tak jako pár mejch známejch. Ale nadruhou stranu, já mám aspoň snahu a neni mně to jedno.Holt v týhle zemi to neni vůbec jednoduchý.vždyť vemte si to, já marodim abych měl aspoň nějakej příjem a nebyl odkázanej na ostatní. A ty volové mě to prostě pošlou, až se jim bude chtít. No neni to nefér? Mně sice nic neni a marodim jenom kvuli že jsem podmáznul doktorku.  Abych měl nějaký peníze a čas, najít si nějakou práci. Ale co kdybych byl opravdu nemocnej,  odkázanej na tu nemocenskou. Tak by mně prostě nechali chcípnout asi hlady jo je to těžký ale já se stim poperu, co to jenom půjde a vim že tuhle bitvu vyhraju! Vždyť jak zní starý poříkadlo: Život neni lehkej ale ani nejtěžší!!!!