Dnes mě poslali pomoct sestrám na dětské onkologii, je to tu strašný, vidíte malinkaté drobečky zápasící o svůj život. Bohužel jedna malá holčička svůj boj právě prohrála, je to hrozný když si představím že by se něco takového stalo mojí dcerce. Nejhorší je že si nemůžete dovolit dávat najevo své emoce, ikdyž uvnitř pláčete tak musíte být profesionální, pacienti jsou rádi za každý úsměv, pohlazení a vlídné slovo. Ono se lehce řekne, nesmíte si to brát tak k srdci, ale jak to udělat to už vám nikdo neporadí, to bych to srdce musela mít z ledu. Jdu to tady dopřežít, mějte se moc fajn.