Jednoho dne, v zahradě Eden, povídá Eva Bohu:

"Pane, mám problém..."

"O co jde, Evo?"

"Pane,vím, že jsi stvořil a dal mi tuto nádhernou zahradu, toto skvělézvířectvo a toho zasra... hada, ale já stále nejsem šťastná."

"Proč, Evo?" zazněl hlas shora.

"Pane, jsem sama, a mám plné zuby jablek."

"V tom případě, Evo, mám řešení. Stvořím pro tebe muže."

"Co je to muž, Pane?"

"Tatobytost bude stvořením nedokonalým, s mnohými chybami. Bude lhát,podvádět, bude marnivý a vytahovačný. Ale bude i větší, silnější,rychlejší, bude rád lovit a zabíjet.
Bude vypadat směšně, když bude vzrušený, ale když si stěžuješ, vytvořím ti ho tak že uspokojí tvoje fyzické potřeby.
Budetrošku bláznivý a bude se bavit zbytečnostmi jako zápasy a hrou smíčem. Nebude mít brilantního ducha, takže bude potřebovat tvoje rady,abys usměrnila jeho myšlenky."

"Super!" vykřikla Eva a ironicky zdvihla obočí.

"V čem je tedy háček, Pane?"

"Budeš ho mít pod jednou podmínkou."

"Jakou, Pane?"

"Jak jsem říkal, bude pyšný, arogantní a marnivý. Takže ho budeš muset nechat věřit, že jsem ho stvořil prvního. Pamatuj ale, bude to naše tajemství; víš, mezi námi ŽENAMI..."