Až opět zahlédneš naši hvězdu, jak na nebi bliká,
   to je jen má duše, jenž skrz ni dýchá.
   Ztratila jsem ji za svou chybu,
   za nedbání svého slibu.
   A až mi jednou odpustíš a uvěříš v lásku mou,
   snad si ji pak zasloužím
   a splyne s duší tvou.
   Na ten jedinečný okamžik si počkám,
   nevím však, zdali se ho ještě dočkám...