Ondrášek @ Lálinka 15.Leden 2007
Lálinka:...v takových bezejmenych nocich jako je pravetahle,v té čiré tmě mě jímá strach..že nedosahnu na hvězdy,...že bez tvych doteků nejsem nic a že bez tveho pohledu nemohu dychat...drž mě prosím,upustíš-li mě,spadnu mezi rosou zvlhle květy a mokra křídla už mě nedokáží vznést k obloze...chraň má křídla prosím....
Ondrášek:...i w tomhle deštěm nasáklém ránu twoje křídla zůstanou suchá...skryj se pod ty má.Mě nehrozí,že by mi je déšť zmáčel...než kapky dopadnou wypaří se teplem lásky,které ze mě sálá,tak wzniká mlha.A až opět nastane noc,ukážu ti wšechny zázraky oblohy...Wypěstuji ti na měsící zahradu růží a pohnu sluncem,aby wěčně kwetly....Ondrášek @ Lálinka
napsal/a: shu_kei 07:19 | Link
