nekdy staci jen jedina chyba a vsechno zmizi..
moje detsvi bylo docela strasidelne.kdyz jsem byla mensi bydleli jsme jeste s maminou sestrou..kdyz si tak obcas s mamou zavzpominame,strasne ji mrzelo,ze jsem skoro porad k jeji sestre utikala,proste jsem s mamou nechtela byt,ale tohle vsechno mi dochazi az ted,kdyz mame vycitam,proc se mi nevenovala,kdyz jsem vlastne utikala jinam.utikala jsem tam,protoze jsem se tam citila dobre a tak to bylo asi do te doby kdy sem udelala dve chyby.kdyz sme se prestehovali do zlina tata nas zacal mlatit a bylo to cimdal horsi a horsi.na tohle nikdy v zivote nezapomenu.zacala jsem mit problemy ve skole..stehovali sme se,abychom od nej utekli co nejdal.ja menila skolu za skolou,vsude byly semnou problemy.moje osobnost se s tim jeste nejak nevyrovnala.od te doby co jsme se odstehovali do vlcnova se vsechno zmenilo.zacala puberta a chtivost poznavat muze.zacaly krasny casy az po zklamani.zacaly uteky z domova az po reseni sebevrazd.poznala jsem diky internetu spousty novych lidi od tech krasnych az mene krasnych.se spoustou jsem se sesla,ziskala sveho nejlepsiho kamarada a nejlepsi kamaradku..nejkrasnejsi lidi v mem zivote,diky kterym by to proste uz neslo,protoze jsme spolu za jakehokoliv pocasi,mame mezi sebou tu nejvetsi duveru a nejlepsi je objeti a pochopeni,ktere od nich dostavam,kdykoliv potrebuji.vlastne se da rict,ze kdyby jich nebylo,tak uz to asi vubec nema cenu,protoze mi dokazi dodat takovou silu jako nikdo.samozdrejme nejde o slupku,kdyz vas nekdo pichne hrebikem nebo zastreli,nikdy to neni takova bolest,jako kdyz vam nekdo ublizi.jde o dusi.pokud je duse narusena,jeji jizvy uz se nezahoji tak jako kdyz vas boli rana,kterou vam zasiji a za cas to tak neboli.dusi to boli porad stejne,porad citi ty narazy,porad vzpomina,nemuze toho nechat,ikdyby kvuli tomu udelala cokoliv.a tak je jen jedno reseni,ktery uz nikdy v zivote nechci zazit.ostatni kamaradi me znaji jako usmevavou a straslive ulitlou zenu.kdyz na ne vybalim tohle?proto jsem rada za to co mam.ze mam ty dva,a chci jim tim vyjadrit velky dik,jsou to lidi co vam nelzou,co vas nepomlouvaji,protoze to nemaji vubec zapotrebí.vztah mezi nama je proste krasny,ale zalezi to vzdy jen na nas.musime mit odvahu mluvit pravdu a byt k sobe naprosto uprimni.proc jste umelci predstirani a stavate se tim,co si o sobe myslite?kdyz se setkate treba semnou,okamzite me zaradite do nejake kategorie a pripisete mi urcitou roli ve svem zivote.predstavite si o me predstavu,ktera odrazi to,co si o me skutecne myslite.a toto delate ve vztahu ke vsem a ke vsemu kolem vas.system popirani reality je jako mlha ktera nam znemoznuje videt pravdu.nosime spolecenske masky,protoze je pro nas prilis bolestivevidet sami sebe,jaci doopravdy jsme.asi ziju v pekle svych snu..koncim..!